Jakov Rezancev

Jakov Vladimirovič Rezancev
Narození 17. června 1973
Elbanka
Úmrtí 25. března 2022 (ve věku 48 let)
Čornobajivka
Alma mater Dalněvýchodní vyšší vševojskové velitelské učiliště (do 1994)
Vševojsková akademie Ozbrojených sil Ruské federace (do 2002)
Vojenská akademie generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace (do 2008)
Povolání voják
Ocenění medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy
Medal "Army General Khrulyov"
medaile Za upevnění bojové spolupráce
medaile Za vojenskou udatnost 1. třídy
medaile Za zásluhy ve vojenské službě 3. třídy
… více na Wikidatech
Funkce velitel (2018–2020)
velitel (2020–2022)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakov Rezancev (17. června 1973, Altajský kraj, Sovětský svaz25. března 2022, Čornobajivka, Mezinárodní letiště Cherson, Ukrajina) byl ruský generálporučík. Byl velitelem 49. vševojskové armády Jižního vojenského okruhu Ruské federace.

Rezancev měl válečné zkušenosti z občanské války v Sýrii.[1] 49. armádě, posádkou ve Stavropolu na jihu evropského Ruska, velel od srpna 2020.

Během ruské invaze na Ukrajinu pravděpodobně bojoval na frontě u ukrajinského města Mykolajiv. Čtvrtý den po zahájení invaze předvídal, že tato „speciální operace“ skončí během několika hodin. Vojáci z jeho jednotky si údajně stěžovali na špatné vybavení, omrzliny nebo to, že Rusové omylem bombardovali vlastní jednotky.[2]

Rezancev zahynul 25. března 2022 u obce Čornobajivka při bojích o Mezinárodní letiště Cherson. Ruská strana jeho úmrtí dosud nepotvrdila.[1]

Ve stejné lokalitě zemřel o týden dříve generálporučík Andrej Mordvičev. Tito dva generálporučíci jsou na ruské straně oběťmi invaze s nejvyšší vojenskou hodností. Kromě nich zahynulo pět dalších velitelů s hodností generálmajora.

Reference

  1. a b DUDA, Kryštof. Speciální operace za chvíli skončí, tvrdil ruský generál. Pak ve válce zemřel. TV Nova [online]. 2022-03-25. Dostupné online. 
  2. Je to tu na ho*no. Bombardují nás vlastní letadla a máme omrzliny, popsal ruský voják chaos. CNN.iprima.cz [online]. 2022-03-25. Dostupné online. 

Zdroj