Jakobínský klášter v Toulouse

Jakobínský klášter
Jakobínský klášter v Toulouse, pohled od řeky
Jakobínský klášter v Toulouse, pohled od řeky
Lokalita
Stát FrancieFrancie Francie
Místo Toulouse
Souřadnice
Základní informace
Řád Řád bratří kazatelů
Založení 1230
Odkazy
Kód památky PA00094512
Web www.jacobins.toulouse.fr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakobínský klášter v Toulouse (francouzsky Couvent des Jacobins de Toulouse) je významná památka jihofrancouzské gotiky ze 13. století, bývalý dominikánský klášter. (Dominikánům se ve Francii říkalo i jakobíni podle zasvěcení jejich pařížské centrály.) Konvent stojí asi 200 metrů severně od řeky Garonny v historickém centru města Toulouse.

Historie

Konvent založili dominikáni v dobách, kdy byli v jižní Francii pověřeni bojem proti katarům a Toulouse se stalo jejich významným centrem. Stavbu klášterního kostela z cihel a pískovce započali v roce 1230. Byl původně zasvěcen Panně Marii, později pak sv. Tomáši Akvinskému, jehož ostatky sem byly v roce 1369 přeneseny z Itálie. Klášter byl zrušen během Francouzské revoluce a několik desetiletí užíván jako kasárna, stáje a skladiště. Brzy však byla rozpoznána mimořádná historická a umělecká hodnota klášterních budov, a proto byl klášterní komplex roku 1865 získán do majetku města. Slouží od té doby kulturním účelům a je volně přístupný.

Architektura

Bývalý kostel svatého Tomáše je převážně cihlová stavba, asi 80 m dlouhá a asi 20 m široká s mohutnou zvonicí vysokou 42 m na severní straně. Na západním štítu jsou tři malé věžičky. Vnitřek je rozdělen osmi štíhlými kamennými sloupy o výšce 22 m na dvě lodi s vysokými vrcholně gotickými okny. Osm polí lodi je zaklenuto žebrovými křížovými klenbami, poslední sloup v presbytáři nese velmi originální jedenácticípou hvězdovou klenbu, tak zvanou "palmu z Toulouse". Presbytář je od lodi jen velmi nenápadně oddělen, kolem závěru byl původně věnec kaplí.

Čtvercový rajský dvůr s křížovou chodbou přiléhá k severní stěně kostela. Arkády jsou neseny dvojicemi tenkých mramorových sloupků s ozdobnými hlavicemi. Na straně proti kostelu navazuje úzký refektář (jídelna), asi 20 m dlouhý a neobvykle vysoký. Na východní straně je trojlodní kapitulní síň a uprostřed rajského dvora obvyklá studna s kašnou.

Galerie

Externí odkazy

Zdroj