Jaderná elektrárna Seabrook

Jaderná elektrárna Seabrook
Stát Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Umístění New Hampshire, Seabrook
Stav v provozu
Začátek výstavby 1. července 1976
Zprovoznění 19. srpna 1990
Vlastník NextEra Energy Resources
Zhotovitel Westinghouse
Provozovatel NextEra Energy Resources
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu 1 × 1296 MW
Typ reaktorů Westinghouse M412
Palivo Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon 1296 MW
Souřadnice 42°53′56,04″ s. š., 70°51′2,88″ z. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Seabrook (anglicky Seabrook Nuclear Power Plant) je provozní jaderná elektrárna ve Spojených státech. Nachází se v blízkosti města Seabrook ve státě New Hampshire, asi 65 kilometrů severně od Bostonu a 16 kilometrů jižně od Portsmouthu. Jediný blok elektrárny má hrubý výkon 1296 MW. Elektrárnu vlastní a provozuje společnost NextEra Energy Resources.[1]

Historie a technické informace

Počátky

Společnost Public Service Company of New Hampshire zpočátku hledala lokalitu pro stavbu nové jaderné elektrárny v roce 1966.[2] Původně bylo zamýšleno postavit jadernou elektrárnu v Newingtonu, ale stavební povolení bylo zamítnuto kvůli obavám, že navrhované místo je přiliš blízlo letecké základny Pease.[3] Poté, co bylo vybráno nové umístění u Seabrooku, byly stavební plány dokončeny v roce 1972.[2] Společnost původně chtěla, aby první z bloků byl v provozu již v roce 1979 a druhý v roce 1981 s celkovými náklady do 1 miliardy amerických dolarů.[4]

Původně byl očekáván silný odpor, ale když byly plány výstavby a provozu předloženy městu Seabrook, plány se setkaly s nadšeným ohlasem jak vedení města tak obyvatel a byly jednomyslně schváleny, což je neobvyklé.[3]

Výstavba

Výstavba prvního bloku byla oficiálně zahájena 7. července 1976.[1] Jedná se o čtyřsmyčkový tlakovodní jaderný reaktor Westinghouse M412. Hrubý výkon dosahuje 1296 MW a čistý, který je odesílán do sítě je 1246 MW.[1]

Výstavba druhého bloku byla zahájena 1. července 1976.[5] Typ, parametry a výkon bloku zůstaly nezměněny.[5]

Výstavba začala ve spolupráci mezi šestnácti energetickými skupinami.[2] Četné problémy však vedly ke zpoždění stavby. Na podzim roku 1976 regionální správce Agentury pro ochranu životního prostředí v Nové Anglii zamítl systém vypouštění chladicí vody, který by znemožnil provoz elektrárny, ale vůči rozhodnutí bylo podáno odvolání a později bylo v roce 1978 zrušeno.[6]

Při výstavbě došlo i přes počáteční nadšení k mnoha protestům a projevům občanské neposlušnosti, z nichž největší byl v roce 1977 a měl přes 1400 zatčených.[2]Havárie v elektrárně Three Mile Island v roce 1979 situaci příliš nezlepšila, naopak protesty byly ještě častější.[3]

V roce 1984, kvůli pokračujícím finančním a regulačním problémům, majitelé po utracených 800 milionech dolarů zastavili výstavbu druhého bloku při 25% dokončení.[2] Výstavba bloku 1 byla nakonec fyzicky dokončena v roce 1986, ale krátce nato v roce 1988 vedl velký dluh k bankrotu hlavního vlastníka společnosti Seabrook PSNH.[7]

Stavba elektárny Seabrook byla dokončena o deset let později, než se očekávalo, navíc s náklady blížícími se 7 miliardám dolarů.

Uvedení do provozu

První blok poprvé dosáhl kritického stavu dne 13. června 1989. Do sítě byl připojen 29. května 1990 a komerční provoz nastal dne 19. srpna 1990.[1]

Jediný blok elektrárny má od NRC udělenou provozní licenci do 15. března 2050.[8] Původní licence by vypršela v roce 2030, ale byla podána žádost o prodloužené, které NRC vyhovělo.[9]

Incidenty a případy

V roce 1998 byl propuštěn elektrikář elektrárny krátce poté, co upozornil na bezpečnostní problém ohledně konfigurace systémového vedení. NRC zahájila vyšetřování této záležitosti a rozhodla, že toto jednání bylo porušením zahrnujícím diskriminaci zaměstnance za to, že vzbudil obavy o bezpečnost. Tato událost měla za následek občanskoprávní pokutu 55 000 USD vedení, které elektrikáře propustilo.[10]

V roce 2000 selhal jeden ze dvou nouzových dieselových generátorů stanice Seabrook během kontrolního testu.[11]

V roce 2012 zažilo jižní pobřeží Maine zemětřesení o síle 4,0 během výpadku výměny paliva v elektrárně.[12]

Okolní obyvatelstvo

NRC definuje dvě zóny havarijního plánování kolem jaderných elektráren. První o poloměru 16 kilometrů, která se týká především vystavení radioaktivní kontaminace vzduchu a poté druhou o poloměru 80 kilometrů, jež se zabývá kontaminací potravin a vody.[13][14]

Podle studie NRC zveřejněné v srpnu 2010 byl odhad každoročního rizika zemětřesení dostatečně silného na to, aby způsobilo poškození aktivní zóny reaktoru 1 ku 45 455.[15][16]

Informace o reaktorech

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Seabrook-1[1] Westinghouse M412 1246 MW 1296 MW 7. 7. 1976 29. 5. 1990 19. 8. 1990
Seabrook-2[5] Westinghouse M412 1149 MW 1199 MW 1. 7. 1976 Výstavba zrušena 1. ledna 1988

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kernkraftwerk Seabrook na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Chronology of Seabrook: Plans, Protests, Building. The New York Times. 2. 3. 1990. Dostupné online [cit. 23. 7. 2020]. 
  3. ↑ a b c BUPP, Irvin C. Seabrook: A Case Study in Mismanagement. New England Journal of Public Policy. January 1, 1985, s. 60–71. Dostupné online [cit. August 2, 2020]. 
  4. ↑ The Day - 25 years later, Seabrook remains pivotal in nuclear debate - News from southeastern Connecticut. web.archive.org [online]. 2018-12-07 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-07. 
  5. ↑ a b c Power Reactor Details - SEABROOK-2. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  6. ↑ Seabrook Nuclear Power Plant. web.archive.org [online]. 2003-04-25 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2003-04-25. 
  7. ↑ BANKRUPTCY FILED BY LEADING UTILITY IN SEABROOK PLANT - The New York Times. web.archive.org [online]. 2023-01-18 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-18. 
  8. ↑ Seabrook Station, Unit 1. NRC Web [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Nukes 101: Up close and personal with nuclear power. CNET [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ EA-98-165 - Seabrook 1 (North Atlantic Energy Service Corp.) | NRC.gov. web.archive.org [online]. 2023-12-04 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-04. 
  11. ↑ HABERMAN, Shir. Nuke Plant Fence was Inoperable [online]. 2005-24-05 [cit. 2018-02-03]. 
  12. ↑ 4.0 earthquake shakes Maine, felt in Boston. USA TODAY [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ NRC: Backgrounder on Emergency Preparedness for Nuclear Power Plants [online]. [cit. 2013-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-02. 
  14. ↑ Bill Dedman, Nuclear neighbors: Population rises near US reactors, NBC News, April 14, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42555888 Accessed May 1, 2011.
  15. ↑ Bill Dedman, "What are the odds? US nuke plants ranked by quake risk," NBC News, March 17, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42103936 Accessed April 19, 2011.
  16. ↑ Archived copy [online]. [cit. 2011-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-25. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj