Jaderná elektrárna Sü-ta-pao

Jaderná elektrárna Sü-ta-pao
Chybí zde svobodný obrázek
Stát ČínaČína Čína
Umístění Sing-čcheng
Stav Ve výstavbě
Začátek výstavby 29. července 2021
Dokončení 2028
Vlastník CNNC
Zhotovitel CNNC, Atomstrojexport
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu 0
Plánované reaktory VVER-1200, CAP1000, Hualong One
Palivo Uran 235U
Elektrická energie
Plánovaný výkon 5050 MW
Souřadnice 40°21′4,87″ s. š., 120°32′47,55″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Sü-ta-pao (čínsky v českém přepisu Sü-ta-pao che-tien-čan, pchin-jinem Xúdàbǎo hédiànzhàn, znaky 徐大堡核电站) je jaderná elektrárna ve výstavbě v Číně, která se nachází poblíž vesnice Sü-ta-pao v městském okrese Sing-čcheng v provincii Liao-ning na severovýchodě Číny.

Historie a technické informace

Počátky

V březnu 1984 vydala ústřední vláda první plánovací povolení pro výstavbu nových jaderných elektráren v provinciích Liao-ning a Ťiang-su, které měly být realizovány v rámci sedmého pětiletého plánu. V roce 1989 byla označena dvě místa, Sü-ta-pao a Wang-fang-tien (nyní lokalita jaderné elektrárny Chung-jen-che).[1] Přestože Sü-ta-pao bylo pouze alternativním místem, spekulovalo se, že by tam mohla být postavena jaderná elektrárna dodaná Sovětským svazem. [2]

V roce 1992 však bylo rozhodnuto upřednostnit Wang-fang-tien a později byl projekt přesunut do konečného umístění v Tchien-wanu realizovaného Rusy.[3] V říjnu 2007 China National Nuclear Company obnovila plánování nové jaderné elektrárny v lokalitě Sü-ta-pao. Bylo plánováno šest reaktorů AP1000, každý s výkonem kolem 1000 MW. Odhadovaná cena celého zařízení byla 90 miliard juanů nebo 15 miliard amerických dolarů. První dva bloky měly stát celkem čtyři miliardy amerických dolarů.

V listopadu 2009 byly na místě zahájeny první přípravné práce. V lednu 2010 bylo vydáno stavební povolení k zahájení stavby nejdříve v září 2011. Místo bylo schváleno 10. prosince 2010. Po haváriích reaktoru Fukušima-Daiiči byl projekt odložen na neurčito. Vzhledem k zpoždění čínských vnitrozemských jaderných elektráren by Sü-ta-pao byl dalším projektem vybaveným AP1000 na pobřeží. Bylo proto rozhodnuto převézt již vyrobené zařízení pro jadernou elektrárnu Tchao-chua-ťiang do Sü-ta-pao a nainstalovat je tam. Závod Tchao-chua-ťiang by však měl být čínským standardním modelem CAP1000, variantou AP1000, proto lze předpokládat, že Sü-ta-pao bude tímto modelem vybaven.

První fáze

Dne 14. dubna 2014 schválila Národní správa jaderné bezpečnosti výstavbu prvních dvou bloků zařízení. Ocelové kontejnmenty pro dva bloky byly uvedeny do výroby již v červenci 2013.

Výstavba první fáze

Výstavba prvního bloku započala 15. listopadu 2023. Jedná se o dvousmyčkový tlakovodní reaktor CAP1000. Hrubý výkon bloku činí 1291 MW.[4]

Druhá fáze

Dne 8. června 2018 Rusko a Čína podepsaly několik dohod v oblasti jaderné energetiky. Kromě výstavby dvou VVER-1200/491 pro bloky 7 a 8 jaderné elektrárny Tchien-wan měly být dva stejné bloky použity pro bloky 3 a 4 jaderné elektrárny Sü-ta-pao. Uvedení do provozu je naplánováno na rok 2028. [5] 25. července 2023 byla na 3. bloku instalována kopule reaktoru.[6]

Výstavba druhé fáze

28. července 2021 byla zahájena stavba Sü-ta-pao 3 a následně 19. května 2022 Sü-ta-pao 4. Oba bloky budou disponovat reaktory VVER-1200/491. Jaderný ostrov dodá Rosatom, přičemž turbíny a generátory dodají čínské firmy.[7]

Třetí fáze

V roce 2022 bylo rozhodnuto postavit jako třetí fázi elektrárny dva bloky Hualong One, místo původních AP1000, později CAP1000. Je to z toho důvodu, že Hualong One (HPR-1000) se stal novým typizovaným jaderným blokem v Číně a nahradil tak CAP1000 a CPR-1000.[8]

Informace o reaktorech

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Sü-ta-pao-1 CAP1000 1291 MW 15. 11. 2023
Sü-ta-pao-2 CAP1000 1291 MW Plánováno
Sü-ta-pao-3[9] VVER-1200/491 1200 MW 1274 MW 28. 7. 2021 2027 2027
Sü-ta-pao-4[10] VVER-1200/491 1200 MW 1274 MW 19. 5. 2022 2028 2028
Sü-ta-pao-5 Hualong One Plánováno
Sü-ta-pao-6 Hualong One Plánováno

Odkazy

Reference

V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Xudabao na Nucleopedii.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xudabao Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.

  1. ↑ E Ying Zhong zhi wu di li xue, zhi wu sheng tai xue, di zhi wu xue ming ci. [s.l.]: Ke xue chu ban she Dostupné online. 
  2. ↑ Announcement. Government Publications Review. 1989-11, roč. 16, čís. 6, s. 683. Dostupné online [cit. 2022-11-13]. ISSN 0277-9390. DOI 10.1016/0277-9390(89)90110-6. 
  3. ↑ FROHMÜLLER, H. Diskussion zu den Vorträgen Seite 413 bis 429 Prostatakarzinom. Hormone im Serum. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg Dostupné online. ISBN 978-3-540-11017-0, ISBN 978-3-642-81706-9. S. 430–433. 
  4. ↑ 又一核电机组开工！. www.cnnpn.cn [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ AtomStroyExport unveils schedule for China projects : New Nuclear - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Bau des Blocks 3 des Xudabu-Kernkraftwerks schreitet voran _China.org.cn. german.china.org.cn [online]. [cit. 2023-07-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Construction begins of Xudabao 3 - Nuclear Engineering International. www.neimagazine.com [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2022-10-16 [cit. 2022-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. 
  9. ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. 

Zdroj