Jacques Mallet du Pan

Jacques Mallet du Pan
Narození 5. listopadu 1749
Céligny
Úmrtí 10. května 1800 (ve věku 50 let)
Richmond
Povolání novinář
Zaměstnavatelé Mercure de France (1783–1792)
Annales politiques
Nábož. vyznání protestantismus
Choť Françoise Vallierová[1]
Děti Jean Louis Mallet[2]
Rodiče Etienne Mallet[2] a Eve Michée Elisabeth Dupanová[2]
Rod Malletové
Příbuzní Louis Mallet[2], Henry Francis Mallet[2] a Charles Mallet[2] (vnoučata)
Podpis Jacques Mallet du Pan – podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacques Mallet du Pan (5. listopadu 1749, Céligny – 10. května 1800) byl ženevsko-francouzský novinář, který zastával během Velké francouzské revoluce silně promonarchistické postoje. Bývá považovaný za průkopníka politické žurnalistiky.

Život

Jacques Mallet du Pan pocházel ze staré hugenotské rodiny a narodil se nedaleko Ženevy v rodině protestantského duchovního. V roce 1771, v době sílící opozice vůči oligarchické vládě vyšší třídy napsal spis Compte rendu de la défense des citoyens bourgeois (Zpráva na obranu měšťanských občanů), který byl vládnoucí radou v Ženevě označený za pobuřující pamflet. Spis byl radou odsouzen a spálen na hlavním náměstí.

Vzdělání získal v Ženevě a díky vlivu Voltairea získal profesuru v Kasselu. Místa profesora se ale brzy vzdal a odjel do Londýna, kde se věnoval spolu novinářem jménem Simonem Nicholasem Henrim Linguetem vydával v letech 1778–1780 noviny Annales Politiques. Během Linguetova uvěznění v Bastile vydával noviny Annales sám, nicméně Linguet se stavěl proti jeho vydávání, proto změnil Mallet du Pan v roce 1783 název novin na Mémoires historiques.

V roce 1783 začlenil svoji činnost do literárního časopisu Mercure du France a politické směřování tohoto periodika v jeho rukách. Při vypuknutí Francouzské revoluce stál na straně royalistů a v letech 1791–1792 byl Ludvíkem XVI. vyslán do Frankfurtu nad Mohanem, aby se pokusil zajistit sympatie a intervenci německých knížat. Cestoval postupně z Německa do Švýcarska a do Bruselu, aby zde hájil zájmy royalistů.

Publikoval řadu protirevolučních pamfletů. Proslavil se jako autor známého rčení "jako Saturn, revoluce požírá své děti,"[3] které se poprvé objevilo v jeho široce rozšířené eseji Considérations sur la nature de la Révolution de France, et sur les causes qui en prolongent la durée (Úvahy o povaze revoluce ve Francii a příčinách, které prodlužují její trvání).[4][5]

Násilný útok na Bonaparta a Direktorium vedl v roce 1797 k tomu, že musel odejít do exilu v Bernu. V roce 1798 přišel do Londýna, kde začal vydávat časopis Mercure britannique. Zemřel v roce 1800 v Richmondu, který je nyní součástí Londýna a jeho ovdovělé manželce byla přiznaná penze od britské vlády.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacques Mallet du Pan na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ KENNEDY, Deborah. Helen Maria Williams and the Age of Revolution. [s.l.]: Bucknell University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-8387-5511-2. S. 113. 
  4. ↑ MALLET DU PAN, Jacques. Considerations sur la nature de la revolution de France.. [s.l.]: [s.n.], 1793. Dostupné online. S. 80. 
  5. ↑ MALLET, Sir Bernard. Mallet du Pan and the French revolution.. [s.l.]: Longmans, Green, 1902. Dostupné online. S. 164. 

Externí odkazy

Zdroj