Ivana Márová

prof. RNDr. Ivana Márová, CSc.
Narození 23. července 1959 (65 let)
Vsetín
Alma mater Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity
Povolání biochemička, vysokoškolská učitelka, vynálezkyně, vědkyně a vedoucí pracovnice
Ocenění Cena města Brna (2015)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivana Márová (* 23. července 1959 Vsetín) je česká biochemička, ředitelka Ústavu chemie potravin a biotechnologií Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně.

Život

Narodila se ve Vsetíně 23. července 1959.[1] V letech 1974–1978 absolvovala gymnázium v Novém Mestě nad Váhom.[2] Poté v letech 1978–1985 vystudovala obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (PřF UJEP, později Masarykovy univerzity) v Brně a získala doktorát z přírodních věd.[2][3] Do roku 1988, kdy odešla na mateřskou dovolenou, působila na Katedře mikrobiologie PřF UJEP.[2]

V roce 1990 nastoupila do klinického výzkumu na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity (LF MU), konkrétně do Laboratoře biochemie kůže, v níž působila do roku 1997 jako vedoucí odborně-technická pracovnice a zabývala se biochemickou podstatou metabolických komplikací.[1][2][3] Mezitím v roce 1993 obohájila disertační práci na téma „Příspěvek ke studiu metabolismu poly-3-hydroxybutyrátu u bakterií“.[2]

V roce 1997 přešla na Fakultu chemickou Vysokého učení technického v Brně (FCH VUT), kde začala biochemii vyučovat a posléze se stala ředitelkou Ústavu chemie potravin a biotechnologií.[1][3] V roce 2004 obhájila habilitační práci na téma „Vliv stresových faktorů na vybrané druhy organismů“ a stala se docentkou. V prosinci 2014 převzala z rukou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka profesorský jmenovací dekret.[4][5] V letech 2004–2006 byla navíc proděkankou pro vnější vztahy FCH VUT.[2]

Vedle biochemie se věnovala také výzkumu a vyučování v oblasti biologie mikroorganismů a využívání odpadních hmot k výrobě látek s vysokou přidanou hodnotou ad.[1] K tématu své disertační práce se vrátila znovu jako vedoucí skupiny Biotechnologie a biomateriály v Centru materiálového výzkumu FCH VUT,[3] kde se podařilo vyvinout technologii mikrobiální výroby bioplastů z použitého fritovacího oleje. O spolupráci na vývoji projevilo zájem centrum nanotechnologií Národní univerzity v Singapuru.[1][6][7] V roce 2015 za technologii nazvanou Hydal získala tzv. „technologického Oskara“, prestižní cenu světové agentury Frost & Sullivan vyhodnocující přínos nových poznatků k rozvoji lidstva.[1][3][8] Na dalším uvedení technologie do praxe spolupracovala se společností Nafigate a za podpory Technologické agentury České republiky.[9]

V souvislosti s úspěchy při vývoji zmíněné technologie v únoru 2016 převzala z rukou brněnského primátora Petra Vokřála Cenu města Brna za rok 2015 v oblasti vědy.[10]

K červnu 2015 měla 2 dospělé děti a 2 vnučky.[3]

Reference

  1. ↑ a b c d e f prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. [online]. Statutární město Brno [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f Návrh žádosti děkanovi Fakulty potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze [PDF online]. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, 2013-10-02 [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f CIS VUT. Ivana Márová: Čas jde vždy pouze jedním směrem. Nápady z VUT.cz [online]. Vysoké učení technické v Brně, 2015-06-08 [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Noví profesoři převzali dekrety z rukou ministra školství. Tiskové zprávy [online]. MŠMT ČR, 2014-12-18 [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ ČTK; iDNES cz. Chládek předal dekrety novým profesorům, Zeman do Karolina nedorazil. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-12-18 [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Češi objevili novou technologii, jak přeměnit zbytkový olej na bioplast. Radio Prague International [online]. Český rozhlas, 2012-01-30 [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Vědci z Brna objevili, jak z použitého oleje vyrobit ekologické plasty. iROZHLAS [online]. 2012-01-22 [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ KADRNOŽKOVÁ, Tereza. Z fritovacího oleje fólie, která se sama rozloží. O vynález českých vědců mají zájem v Číně a Indii. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-01-20 [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ SYCHROVÁ, Věra. Co s obrovským množstvím vysmaženého oleje? Čínský odpad stráví bakterie z Brna. Brněnský deník. 2016-04-17. Dostupné online [cit. 2025-03-19]. 
  10. ↑ ČTK. Vědci, sportovci i zpěváci. Cenu města Brna si odneslo třináct lidí. Brněnský deník. 2016-02-02. Dostupné online [cit. 2025-03-19]. 

Externí odkazy

Zdroj