Italské ozbrojené síly

Italské ozbrojené síly
Forze armate italiane
Erb italského Hlavního obranného štábu
Erb italského Hlavního obranného štábu
Založeno 4. května 1861
Stát Itálie Itálie
Složky armády Erb Aeronautica Militare Aeronautica Militare
Erb Esercito Italiano Italská armáda
Erb Marina Militare Italské námořnictvo
Erb Arma dei Carabinieri Karabiniéři
Velitelství Řím
Úloha ozbrojené síly
Velení
prezident republiky Sergio Mattarella
ministr obrany Guido Crosetto
náčelník Hlavního obranného štábu admirál Giuseppe Cavo Dragone
Stav
Aktivních vojáků 165 500[1] (2019)
Armáda: 96 700
Letectvo: 39 950
Námořnictvo: 28 850
Rezervistů 18 300[1] (2019)
Výdaje
Rozpočet 28,9 miliardy $ (2020)[2]
Podíl na HDP 1,6 %[2] (2020)
Průmysl
Domácí dodavatelé Avio
Beretta
Breda
CNH Industrial
Fincantieri
Fiocchi Munizioni
Intermarine
Leonardo
Piaggio
Zahraniční dodavatelé Evropská unie
Izrael
Spojené státy americké
Roční import 2,202 miliardy €[3] (2011)
Roční export 3,06 miliardy €[3] (2011)
Výsostný znak italských vojenských letadel
Výsostný znak italských vojenských letadel

Italské ozbrojené síly (italsky Forze armate italiane) jsou ozbrojené síly Itálie. Skládají se z armády, letectva, námořnictva a karabiniérského sboru.[p 1] Jejich vrchním velitelem je prezident Itálie, který je současně předsedou Nejvyšší rady obrany.

V roce 2019 byl počet příslušníků italské armády, námořnictva a letectva 165 500 osob[1] ve srovnání s 230 050 na konci 90. let 20. století.

Ozbrojené síly Itálie používají jak zbraně vyráběné domácím zbrojním průmyslem, tak dovážené, zejména z ostatních členských zemí EU a NATO. Země se například podílí na mezinárodním programu výroby víceúčelového bojového letounu páté generace F-35 Lightning II.

Složení

Politickou a administrativní kontrolu a řízení ozbrojených sil Itálie vykonává ministerstvo obrany. V čele organizační struktury ozbrojených sil stojí Hlavní obranný štáb (italsky Stato maggiore della difesa), jehož náčelníkovi[p 2] jsou podřízeny jednotlivé složky.

Armáda

Italská armáda (italsky Esercito Italiano) jsou pozemní síly, představující početně druhou nejsilnější složku ozbrojených sil. Vznikla na základě armády Sardinského království po sjednocení Itálie v roce 1861 pod názvem Italská královská armáda (Regio Esercito) jako složka ozbrojených sil nově vzniklého Italského království.

Armáda disponuje i vlastními podpůrnými vzdušnými jednotkami, známými jako Aviazione dell'Esercito.

Letectvo

Podrobnější informace naleznete v článku Aeronautica Militare.

Vojenské letectvo (italsky Aeronautica Militare) představuje vzdušné síly země. Jako nezávislá složka ozbrojených sil původně vzniklo roku 1923 pod názvem Italské královské letectvo (Regia Aeronautica).

Námořnictvo

Podrobnější informace naleznete v článku Italské námořnictvo.

Vojenské námořnictvo (italsky Marina Militare) je námořní složkou ozbrojených sil. Původně vzniklo po sjednocení země v roce 1861 pod názvem Italské královské námořnictvo (Regia Marina) na základě loďstev Sardínie a Obojí Sicílie.

Součástí námořnictva jsou i pobřežní stráž (italsky Corpo delle Capitanerie di porto – Guardia costiera), jednotky námořního letectva Aviazione Navale a námořní pěchota, zejména brigáda „San Marco“.

Karabiniéři

Podrobnější informace naleznete v článku Karabiniéři.

Karabiniérský sbor (italsky Arma dei Carabinieri) je italské četnictvo, jehož některé útvary plní roli vojenské policie. Formace původně vznikla pod názvem Corpo dei Reali Carabinieri (Sbor královských karabiniérů) v roce 1814 jako armádní útvar střežící bezpečí a pořádek ve venkovských oblastech Sardinského království, a po sjednocení Itálie se jeho působnost rozšířila na území celého nově vzniklého státu. V roce 2000 se sbor stal na armádě nezávislou složkou ozbrojených sil Itálie a formálně představuje jejich nejpočetnější součást.[p 1] Ve své civilní policejní funkci, kterou vykonává v malých městech a na venkově, je administrativně podřízen ministerstvu vnitra, ministerstvu obrany podléhá jen v oblasti úkolů vojenské povahy.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Pokračující zařazení mezi složky ozbrojených sil je primárně dáno historickým vývojem a tradicemi tohoto bezpečnostního sboru - úkoly v rámci ozbrojených sil pravidelně plní jen okolo 5 000 osob, dalších okolo 100 000 příslušníků působí v režimu běžné policejní služby.
  2. ↑ Funkce je střídavě zastávána představiteli z řad armády, letectva i námořnictva.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Збройні сили Італії na ukrajinské Wikipedii.

  1. ↑ a b c IISS. The Military Balance 2020. London: Routledge, 2020. ISBN 978-0367466398. S. 118. (anglicky) 
  2. ↑ a b Tian, Nan; Fleurant, Aude; Kuimova, Alexandra; Wezeman, Pieter D.; Wezeman, Siemon T. Trends in World Military Expenditure, 2020 [online]. Stockholm: Stockholm International Peace Research Institute, 2021 [cit. 2021-09-14]. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Vláda Itálie. Rapporto sui lineamenti di politica del Governo in materia di esportazione, importazione e transito dei materiali d'armamento [online]. 2011 [cit. 2021-09-14]. Formát PDF. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy

Zdroj