Isfara

Isfara
Základní informace
Délka toku 130 km
Plocha povodí 3240 km²
Světadíl Asie
Pramen
Ústí
Protéká
KyrgyzstánKyrgyzstán Kyrgyzstán (Batkenská oblast), UzbekistánUzbekistán Uzbekistán, TádžikistánTádžikistán Tádžikistán (Sogdijský vilájet)
Úmoří, povodí
bezodtoká oblast, Aralské jezero, Syrdarja
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isfara (rusky Исфара) je řeka v Kyrgyzstánu (Batkenská oblast), v Tádžikistánu (Sogdijský vilájet) a v Uzbekistánu. Na horním toku se nazývá Aksu a na středním toku Karavšij. Byla pravým přítokem Syrdarji, nyní se v ústí spojuje s Velkým Ferganským kanálem. Její délka činí 130 km. Povodí má rozlohu 3 240 km².

Průběh toku

Zdrojem vody jsou ledovce v Turkestánském hřbetu. Poté, co opustí hory a vteče do Ferganské doliny vytváří rozsáhlý naplavený kužel. V ústí se pak spojuje s Velkým Ferganským kanálem.

Vodní stav

Zdroj vody je sněhovo-ledovcový. Za červenec a srpen proteče 60 % ročního průtoku.

Využití

Voda z řeky se zcela využívá na zavlažování. Na řece leží město Isfara.

Problémy

Povodí Isfary je domovem pro 185 tis. lidí a i díky jejich spotřebě vody byl zaznamenán pokles hladiny v Isfaře. V roce 2022 byla hladina o 50 cm nižší než v 60. letech 20. století. Mezistátní dohody stanovily limit využití vody na 37 % toku řeky.[1]

Nedostatek vody způsobil konflikty mezi obyvateli příhraničních obcí. V srpnu 2015 obyvatelé vesnice Kuktaš zablokovali koryto vodního kanálu, kterým voda protékala na území tádžické osady Chorkuh. V reakci na to vesničané z Chorkuhu zablokovali cestu ke kyrgyzskému hřbitovu. Při následných střetech bylo zraněno 13 lidí.[2]

Odkazy

Reference

  1. Река Исфара | Региональный экологический центр Центральной Азии. carecnet.org [online]. 2014-12-13 [cit. 2023-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-13. 
  2. КУРБАНОВА, Манижа; ТУРСУНОВ, Парвиз. Река жизни. Как на севере Таджикистана распределяют воду и совместно решают экологические проблемы | ЦентрАзия. centrasia.ru [online]. 2017-10-02 [cit. 2023-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-02. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj