Isabela Orleánsko-Braganzská

Isabela Orleánsko-Braganzská
pařížská hraběnka
Portrét
Isabela Orleánsko-Braganzská, 1995
Úplné jméno Isabelle Marie Amélie Louise Victoire Thérèse Jeanne
Narození 13. srpna 1911
Eu, FrancieFrancie Francie
Úmrtí 5. července 2003 (ve věku 91 let)
Paříž, FrancieFrancie Francie
Pohřbena Královská kaple v Dreux
Sňatek 8. dubna 1931
Manžel Henri d'Orléan
Potomci Isabela d'Orléans
Jindřich d'Orléans
Helena d'Orléans
František d'Orléans
Anna d'Orléans
Diana d'Orléans
Michal d'Orléans
Jakub d'Orléans
Klaudie d'Orléans
Jana d'Orléans
Thibaut d'Orléans
Dynastie Orléans-Braganza
Otec Petr de Alcântara Orleánsko-Braganzský
Matka Alžběta Dobřenská z Dobřenic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isabela Orleánsko-Braganzská (Isabelle Marie Amélie Louise Victoire Thérèse Jeanne; 13. srpna 1911 Eu5. července 2003 Paříž) byla členkou rodu Orleáns-Braganza a manželkou orleánistického pretendenta francouzského trůnu, hraběte Jindřicha Pařížského.

Život

Nejstarší dcera Petra de Alcântara Orleánsko-Braganzského a jeho manželky Alžběty Dobřenské z Dobřenic Isabela, se narodila v pavilónu Château d'Eu v Normandii. Pokřtěna byla po babičce z otcovy strany, Isabele Brazilské, která byla starší dcerou a dědičkou brazilského císaře Petra II.

V roce 1891 se stal Petr de Alcântara pro monarchisty brazilským císařským princem a jeho matka pretendentem; stalo se tak po smrti císaře v exilu. V roce 1908 se za přítomnost svých rodičů oženil s českou šlechtičnou, ačkoli jeho matka, jakožto hlava císařské rodiny v exilu, nedala ke sňatku souhlas. Její otec Petr se následně vzdal nástupnických práv pro sebe a své budoucí potomky na zrušený brazilský trůn. Její otec byl zároveň po svém otci členem rodu Orléans a směl on i jeho potomci nadále užívat titul princ/princezna z Orléans-Braganza.

Po smrti prarodičů z matčiny strany se Isabelini rodiče přestěhovali z Pavillon des Ministres v areálu hradu do hlavní budovy zámku Chateau d'Eu a zimní měsíce trávili v městském domě v Boulogne-Billancourt. V roce 1924 dal bratranec jejího otce, princ Adam Karel Czartoryski, rodině k dispozici byty v palácovém Hôtelu Lambert na Île Saint-Louis, kde se Isabela a její sourozenci věnovali studiu. Rodina však hodně cestovala. Velká část Isabelina raného mládí byla věnována návštěvám příbuzných z matčiny strany na zámku v Chotěboři v Čechách, v Attersee v Rakousku a v Gołuchówě v Polsku. Se svým otcem Isabela navštívila Neapol, Konstantinopol, Rhodos, Smyrnu, Libanon, Sýrii, Káhiru, Palestinu a Jeruzalém.

V roce 1920 Brazílie zrušila zákon vyhoštění proti své bývalé dynastii a vyzvala její členy, aby přivezli ostatky císaře Petra II. do Brazílie, Isabelin dědeček z otcovy strany cestou do Brazílie zemřel na moři. Po každoročních návštěvách v následujícím desetiletí se Isabelini rodiče rozhodli natrvalo se usadit v Petrópolis, kde Isabela navštěvovala denní školu v Notre-Dame-de-Sion, zatímco se rodina usadila ve starém císařském paláci Grão Pará. Do té doby byla Isabela soukromě vzdělávána řadou vychovatelek a vychovatelů.

Manželství a potomci

Isabela, pařížská hraběnka (1936)

Isabela byla spřízněná s oběma rodiči svého budoucího manžela a poprvé se s mladým princem Jindřichem Orleánským setkala v roce 1920 v domě vévodkyně ze Chartres. V létě roku 1923 byl Jindřich hostem v domě jejích rodičů v Chateau d'Eu; tehdy se dvanáctiletá Isabela rozhodla, že si ho jednoho dne vezme. Na svatbě své sestry Anny s vévodou z Aosty v Neapoli v roce 1927 si jí však zjevně nevšiml. Během návštěvy jeho rodičovského domu, Manoir d'Anjou v Bruselu, o Velikonocích v roce 1928, začal princ Jindřich Orleánský o Isabelu projevovat zájem, který se prohloubil na rodinném setkání v červenci 1929.

Jindřich Isabelu požádal o ruku 10. srpna 1930 při lovu na panství Dobřenských v Chotěboři. Pár tajil své zasnoubení až do rodinného setkání v Attersee později v létě, ale vévoda de Guise je donutil s oficiálním oznámením zasnoubení počkat, než Jindřich dokončí studium na univerzitě v Lovani, k čemuž došlo 28. prosince 1930.

8. dubna 1931 se v katedrále v Palermu, na Sicílii, devatenáctiletá Isabela provdala za o tři roky staršího Jindřicha, hraběte Pařížského. Svatba se konala na Sicílii, protože zákon o vyhoštění proti dědicům bývalých francouzských dynastií ještě nebyl zrušen. Obě rodiny si vybraly Palermo, protože Isabelina rodina tam měla palác, který byl místem tří dřívějších královských svateb.

Svatba vedla k několika monarchistickým demonstracím a cestu vedoucí ke katedrále lemovaly stovky návštěvníků z Francie, kteří považovali Jindřicha za právoplatného následníka francouzského trůnu. Byl uvítán takovými výkřiky jako "Vive le roi, Vive la France" spolu s dalšími monarchistickými výkřiky a písněmi. K těmto příznivcům se přidali členové rodin ženicha i nevěsty spolu se zástupci dalších královských dynastií.

V roce 1940 se stal Jindřich uchazečem o francouzský trůn.

V roce 1947 se rodina Jindřicha a Isabely usadila v Quinta do Anjinho ve městě Sintra na portugalské riviéře.

Manželé spolu měli jedenáct dětí:

Princezna Isabela, zvaná Madame, a její manžel užívali francouzský královský erb. Isabelin manžel zemřel 19. června 1999 ve věku 90 let, Isabela jej přežila o čtyři roky a zemřela 5. července 2003 ve věku 91 let v Paříži.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isabelle, Countess of Paris na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj