Ira Levin

Ira Levin
Narození 27. srpna 1929
Bronx
Úmrtí 12. listopadu 2007 (ve věku 78 let)
Manhattan
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Povolání scenárista, romanopisec, spisovatel, autor sci-fi a textař
Alma mater Newyorská univerzita
Horace Mann School
Drake University
Žánr spekulativní fikce
Významná díla Rosemary má děťátko
Stepfordské paničky
Ocenění Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ124690490 (1954)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ124544724 (2003)
Prometheus Award
Podpis Podpis
Web oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ira Levin (27. srpna 1929 v New Yorku – 12. listopadu 2007 v New Yorku[1]) byl americký spisovatel, autor divadelních her a písní.

Život

Narodil se během hospodářské krize v židovské rodině na Manhattanu. Jeho otec měl hračkářství. Později se rodina přestěhovala do Bronxu. Po absolutoriu studia filozofie a angličtiny na New York University psal Levin scénáře pro televizi. Svůj první román Polib mne a zemřeš (A Kiss Before Dying) napsal ve svých 22 letech. Levin byl neobyčejně nadaný a přizpůsobivý autor, vynikající autor v žánru thrilleru a v komediálním žánru. Napsal například hru No Time For Sergeants, podle které byl později natočen populární film.[2]

Levinovým největším divadelním úspěchem je komediální thriller Osidla smrti (Deathtrap) uváděný na Broadwayi od 26. února 1978 do 13. června 1982. Jedná se o jednu z nejdéle uváděných her na Broadwayi. V roce 1982 byl podle hry natočen film s Christopherem Reevem a Michaelem Cainem.

Nejznámější Levinův román je Rosemary má děťátko (Rosemary's Baby), hororový příběh o satanismu. Kniha byla zfilmována, stejně jako jeho další romány Polib mne a zemřeš (dvakrát), Hoši z Brazílie (The Boys from Brazil, dvakrát), Stepfordské paničky (The Stepford Wives, dvakrát) a Někdo se dívá (Sliver). V knize Hoši z Brazílie Levin píše o nacistickém válečném zločinci Josefu Mengelem, snažícím se vytvořit armádu Hitlerových klonů. Působivost románu umocňuje realistické podání příběhu.

Stephen King popsal Levina jako „švýcarského hodináře napínavých románů, který z nás ostatních dělá levné stánkové prodejce“. Chuck Palahniuk označuje ve své knize Podivnější než fikce: pravdivé příběhy (Stranger Than Fiction: True Stories) Levinovo dílo za „chytré, aktualizované verze legend, které si lidé našich kultur vždy vyprávěli“.

Dílo

Romány

  • Polib mne a zemřeš (A Kiss Before Dying, 1952)
  • Rosemary má děťátko (Rosemary's Baby, 1967)
  • Ten báječný den (This Perfect Day, 1970)
  • Stepfordské paničky (The Stepford Wives, 1972)
  • Hoši z Brazílie (The Boys from Brazil, 1976)
  • Někdo se dívá (Sliver, 1991) Tento román byl zflimován v roce 1993 - Někdo se dívá (The Sliver).
  • Rosemary a její syn (Son of Rosemary, 1997)

Hry

  • No Time For Sergeants (1956)
  • Interlock (1958)
  • Critic's Choice (1962)
  • General Seeger (1962)
  • Dr. Cook's Garden (1968)
  • Veronica's Room (1974)
  • Osidla smrti (Deathtrap, 1978) – nominace na Tony Award za nejlepší hru
  • Break a Leg: A Comedy in Two Acts (1981)
  • Cantorial (1982)

Muzikály

  • Drat! The Cat! (1965) – scénář a texty písní

Reference

  1. ↑ iDNES.cz; ČTK; miz. Zemřel autor horroru Rosemary má děťátko. iDnes.cz [online]. 2007-11-13 [cit. 2015-12-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ No Time for Sergeants [online]. IMDb [cit. 2018-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj