Inverforth House

Inverforth House
Základní informace
Sloh Queen Anne Revival architecture
Výstavba 1807 a 1895
Poloha
Adresa Camden, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Souřadnice 51°33′53,28″ s. š., 0°10′51,44″ z. d.
Další informace
Kód památky 1113185 a 1000244
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inverforth House (oficiálně známý jako The Hill) je velký samostatně stojící dům na North End Way na okraji Hampsteadu v londýnské čtvrti Camden, Londýn NW3. V letech 1904 až 1925 vlastnil The Hill William Lever, 1. vikomt Leverhulme, po Leverhulmově smrti v roce 1925 dům koupil Andrew Weir, 1. baron Inverforth, a po Inverforthově smrti v roce 1956 byl předán nemocnici Manor House (Manor House Hostital).[1] V Inverforth House sídlila od 50. do 80. let 20. století nemocnice Orthopaedic Society Hospital se sto lůžky pro ženy a koncem 90. let 20. století byl přestavěn na dva domy a sedm bytů.[2]

V roce 1895 byl přestavěn ve stylu oživení stylu královny Anny (Queen Anne Revival) architektonickou firmou Grayson a Ould a je památkově chráněn jako budova II. stupně. Dům Inverforth House je postaven z červených cihel a má strmou valbovou střechu. Architektonický styl Inverforth House je popisován jako neogorgiánský s křídly ve stylu královny Anny.[1]

V roce 2002 připomnělo English Heritage modrými pamětními deskami vikomta Leverhulma a genetika a statistika Ronalda Fishera, kteří zde žili jako děti v letech 1896–1904.[3]

Historie

V letech 1896–1904 v domě bydlel majitel dražebního domu a obchodník s výtvarným uměním George Fisher, společník firmy Robinson & Fisher, a jeho rodina s pěti dětmi, včetně malého Ronalda, budoucího genetika a statistika sira Ronalda Fishera. Po smrti své ženy v roce 1904 přišel George Fisher během 18 měsíců o majetek a rodina se přestěhovala na jih od řeky do Streathamu.

Původní dům na tomto místě byl postaven v roce 1807 a byl přestavěn liverpoolskou architektonickou kanceláří Grayson a Ould, která dům od roku 1905 výrazně upravovala, mezi jejich významné úpravy patřila přestavba centrálního bloku a přístavba severního a jižního křídla do zahradní fronty. Grayson a Ould také navrhli terasu obrácenou do zahrady. V roce 1910 byla k terase Thomasem Haytonem Mawsonem přistavěna veranda. V roce 1923 byl pod terasou Lesliem Mansfieldem přistavěn taneční sál.[1]

Jižní křídlo domu bylo v letech 1924–1925 rozšířeno a přestavěno Mawsonem, v letech 1913–1914 bylo k přední části domu přistavěno křídlo s knihovnou. Knihovnu postavili William a Segar Owenovi z Warringtonu, kteří navrhovali budovy v Leverhulmeově sídlišti Port Sunlight.[1]

Interiéry Inverforth House jsou bohatě zařízeny ve stylech od jakobínského po William and Mary a ve stylu připomínajícím Williama Adamse. Ve vstupní hale se nachází vyřezávané mramorové schodiště. Styl interiérů Inverforth House popsala organizace English Heritage jako "bohatý architektonický amalgám odrážející vkus významného mecenáše".[1] Dům měl 60 pokojů, taneční sál, knihovnu a uměleckou galerii. Koncem devadesátých let 20. století dům koupila developerská společnost Frogmore. V letech 1999–2001 byl Inverforth House zrekonstruován a vrátil se ke svému rezidenčnímu původu. Dvě hlavní křídla byla přeměněna na byty s pěti ložnicemi a další části honosného sídla byly přestavěny na dalších sedm apartmánů.[4]

Zahrady

Pozoruhodné zahrady o rozloze 8 akrů, které rovněž navrhl Mawson, byly zakládány od roku 1906, severní zahradu založil ve 20. letech 20. století Leslie Mansfield. Větší část zahrad je nyní ve vlastnictví City of London Corporation a je přístupná veřejnosti jako The Hill Garden od roku 1963.[1][5] V zahradách se nachází pergola 800 stop (243,84 m) dlouhá navržena Mawsonem a postavena v letech 1905–1906. Pergola je památkově chráněná jako budova II. stupně.[4][6] Pro vyvýšenou terasovitou zahradu byla dovážena výkopová zemina z nedaleko stavěné železniční dráhy.[7] Pergola propojuje formální zahrady hlavního domu a mírnější trávníky dolní zahrady. The Hill Garden je příkladem italské fáze zahradní tvorby Arts and Crafts v Anglii.[8]

  • The Hill Garden
    The Hill Garden
  • Pohled na terasy s Pergolou
    Pohled na terasy s Pergolou
  • Pergola
    Pergola

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Inverforth House na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f INVERFORTH HOUSE, Non Civil Parish - 1113185. historicengland.org.uk [online]. Historic England [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ I'm sorry, I'll build that again . . .. The Telegrapf [online]. 2011-02-26 [cit. 2022-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ FISHER, Sir Ronald Aylmer (1890-1962). www.english-heritage.org.uk [online]. English Heritage, 2013-12-16 [cit. 2022-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. ↑ a b Inverforth House - Building - Hampstead, London NW3. www.buildington.co.uk [online]. [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ CHESHERJ. The History Of Hampstead's Hidden Hill Garden and Pergola [online]. 2021-04-01 [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ THE HILL GARDEN WESTERN PERGOLA, Non Civil Parish - 1322069 |. historicengland.org.uk [online]. Historic England [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ JOHNSON, Ben. Hampstead Pergola and Hill Gardens.. Historic UK [online]. [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ The Hill Garden. www.gardenvisit.com [online]. [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. 

Literatura

  • CHERRY, Bridget; PEVSNER, Nikolaus. The Buildings of England: London 4. New Haven: North Yale University Press, 1999. 810 s. ISBN 978-0-30009-653-8. 

Externí odkazy

Zdroj