Inundační mosty v Želivě

inundační mosty západně od Želivi
Základní údaje
Kontinent Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Vysočina
Okres Pelhřimov
Město Želiv
Číslo mostu 129-007 a 129-009
Komunikace silnice II/129
Doprava silniční
Přes zátopové území
Řeka Želivka
Souřadnice
Parametry
Typ obloukový most
Materiál lomový kámen
Délka 11,6 m
Mapa
Další data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inundační mosty ev. č. 129-007 a ev. č. 129-009 u řeky Želivky stojí na katastrálním území Želiv v okrese Pelhřimov. Jde o téměř identické inundační mosty navazující na most ev. č. 129-008 přes řeku Želivku v zátopovém území na levém (129-007) a pravém (129-009) břehu řeky. Oba inundační mosty jsou památkově chráněny.[1]

Historie

Na říšské silnici v místě původního brodu přes řeku Želivku pod Želiví byl v polovině 19. století postaven dřevěný most. V třetí třetině 19. století (kolem roku 1880) byla řeka přemostěna třemi kamennými obloukovými mosty. Dva krajní byly inundační a prostřední, s větším obloukem, přemosťoval vlastní řeku. Střední most svou konstrukcí nevyhovoval nosností a při jarních zátopách býval často poškozen. Proto byl nahrazen mostem dřevěným na svislých kamenných opěrách a v roce 1935 mostem z železobetonových trámových prvků.[1]

Mosty byly opravovány v roce 1965, 1990 a 2005.

Památková ochrana

V roce 1988 byl most ev. č. 129-009 opožděně zapsán do státního rejstříku, který v té době již právně neexistoval, tento zápis je na základě judikátu z roku 2020 považován za neplatný. Patrně administrativní chybou ve specifikaci památky nebyl zapsán i druhý most ev. č. 129-007.[2] Náprava nastala v roce 2013, kdy byl Ministerstvem kultury České republiky most č. 129-007 prohlášen kulturní památkou.[3][4]

Přestože minimálně od roku 2016 bylo známo, že tzv. opožděné zápisy památek z let 1988 a 1989 jsou neplatné, Národní památkový ústav otálel s jejich výmazem z Ústředního seznamu kulturních památek i se systematickým zahajováním řádných řízení o jejich prohlášení památkami. Až na základě výkladu obsaženého v rozsudku Nejvyššího správního soudu z prosince 2020 u těchto zápisů hromadně uvedl konec právní ochrany k 31. 12. 1987. Most č. 129-009 je od té doby v ÚSKP uveden jako nechráněný.

Popis

Mosty se nacházejí na silnici II/129 na levém a pravém břehu řeky Želivky v zátopovém území řeky po stranách mostu ev. č 129-008, který vede přes řeku. Popis inundačních mostů je identický. Jedná se o mosty s jedním mírně stlačeným obloukem postaveným z lomového kamene a s horní mostovkou. Čelní klenbové prstence a hrany jsou z lomových kvádrů. Tloušťka klenby je v rozmezí 0,65–0,85 m. Oboustranná trojúhelníková křídla jsou z lomového kamene a sahají od úrovně přilehlého terénu až ke koruně vozovky. Okraje na mostech jsou po obou stranách novodobé, betonové, s římsovými prahy. K odvodnění vozovky sloužily půlkruhové kamenné chrliče.

Výška oblouků nad terénem (vzepětí) se pohybuje kolem 2,7 m, šířka oblouků je 7,6 m, celková délka mostu v úrovni vozovky je asi 11,6 m.[5][6][7]

Odkazy

Reference

  1. a b Inundační mosty - Památkový katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  2. Památky prohlášené a neprohlášené v období leden – červen 2013 Dostupné online Archivováno 3. 3. 2021 na Wayback Machine.. S. 27
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-17]. Identifikátor záznamu 1000126150 : Inundační mosty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášení za KP mostu ev.č.129–7. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  5. Inundační most evid.č. 129 - 007 - Památkový katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  6. Inundační most evid.č. 129 - 009 - Památkový katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  7. Most inundační, Želiv. www.dedictvivysociny.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj