Ingrid Ragnvaldsdotter

Ingrid Ragnvaldsdotter
norská královna
Doba vlády 11341136
Narození 11001110
Úmrtí po r. 1161
Manželé Henrik Skatelår
Harald Gille
Ottar Birting
Arne Ivarsson
Otec Ragnvald Ingesson
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingrid Ragnvaldsdotter (staroseversky: Ingiríðr Rögnvaldsdóttir; 11001110 – zm. po r. 1161) byla rodem členka švédské královské rodiny, sňatkem se stala členkou dánské šlechty a později jako manželka Haralda IV. Norského norskou královnou. Byla čtyřikrát vdaná a měla mnoho dětí, které hrály významnou úlohu ve švédských a norských dějinách.[1]

Život

Ingrid Ragnvaldsdotter se narodila mezi lety 1100 a 1110. Byla dcerou Ragnvalda Ingessona, jediného známého syna švédského krále Inge I. Ragnvald však zemřel mladý a nestal se tak po svém otci králem.[2]

Jejím prvním manželem byl Henrik Svendsen Skadelår, syn Svenda Svendsena, jednoho z nemanželských synů dánského krále Svena II. Svend Svendsen byl neúspěšným uchazečem o trůn – zemřel v době, kdy měl být zvolen dánským králem. Henrik Svendsen byl zmrzačený a nebyl považovaný za kandidáta vhodného na trůn. Svými intrikami si však získal nepřátele. Jsou známi tři synové Henrika a Ingrid, včetně budoucího švédského krále Magnuse II. Je známo, že Ingrid intrikovala ve prospěch svého syna, když se snažil získat švédský trůn. Henrik Skatelår zemřel 4. června 1134 v bitvě u Foteviku ve Skåne.

Brzy poté se Ingrid vdala za norského krále Haralda IV. Gilleho S ním měla syna, který se později stal norským králem jako Inge I. V roce 1136 byl Harald Gille zavražděn a Ingrid hrála důležitou roli v tom, že její syn Inge a její nevlastní syn Sigurd II. byli prohlášeni spoluvládci v Norsku, a tak v následujícím boji proti uzurpátorovi Sigurdovi Slembemu. Byla jedním z nejdůležitějších rádců krále Ingeho.[3]

Jejím třetím manželem byl mocný šlechtic Ottar Birting (Óttarr Birtingr), ale znovu se stala vdovou, když byl během 40. let 12. století zabit v Nidarosu. Mezi třetím a čtvrtým manželstvím se jí narodil nemanželský syn Orm Ivarsson, jehož otcem byl jinak neznámý Ivar Sneis. Čtvrtým manželem Ingrid byl další mocný šlechtic Arne Ivarsson ze Stårheimu (Árni Ívarsson á Stoðreimi), se kterým měla čtyři děti.

3. února 1161 byl Inge I. poražen a zabit v bitvě proti Haakonovi II. Norskému. Sága Heimskringla naposledy Ingrid zmiňuje, když se s manželem uchýlila do dánského exilu.

Potomci

s Henrikem Skadelårem:

  • Magnus II. Švédský (Magnus Henriksson)
  • jarl Ragnvald Henriksson (Ragvald Henriksson)
  • Burits Henriksson (Buris/Boris; asi 1130–1167, zavražděn)

s Haraldem Gillem

  • Orm Ivarsson (Ormr konungsbróðir) (nemanželský) – mocný šlechtic v době Magnuse V. Norského

s Arne Ivarssonem ze Stårheimu

  • Filip z Herdly (Philippus í Herðlu)
  • biskup Nikolas Arnesson (Nikolás Árnason)
  • Inge Arnesson (Ingi Árnason)
  • Markéta Arnesdotter (Margrét Árnadóttir), matka Filipa Simonssona

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  • Lagerqvist, Lars O Sverige och dess regenter under 1000 år (Stockholm: Albert Bonniers Förlag AB. 1982)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingrid Ragnvaldsdotter na anglické Wikipedii.

Norská královna
Předchůdce:
Kristina Knutsdatter
11341136
Ingrid Ragnvaldsdotter
Nástupce:
Ragna Nikolasdatter

Zdroj