Industrieverband Fahrzeugbau

IFA
Logo
Logo
Základní údaje
Právní forma konglomerát
Datum založení 1948
Datum zániku 1991
Adresa sídla Saská Kamenice, Německo
Charakteristika firmy
Oblast činnosti automobilový průmysl
Produkty kamion
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Industrieverband Fahrzeugbau, zkráceně IFA (Průmyslové sdružení pro stavbu vozidel), bylo sdružení automobilových firem v NDR. IFA kromě osobních a nákladních automobilů vyráběla i autobusy, motocykly a jízdní kola.

IFA se skládala z 65 průmyslových firem, které byly na příkaz sovětské vojenské správy v Německu (SMAD) spojeny do jedné. Byla založena v roce 1948.

Automobilová produkce

Automobily IFA byly založeny na základě předválečných vozidel DKW a byly vyráběny v továrně ve Zwickau. Typ F8 používal dvouválcový a typ F9 tříválcový motor. Design karoserie čerpal z předválečných modelů. Celkem bylo vyrobeno kolem 56 tisíc osobních vozidel. Nástupcem vozů IFA F8 a F9 byly automobily Wartburg.

Kromě nich automobilka produkovala nákladní typ IFA W50 a lehčí nákladní automobily Robur. Pod sdružení IFA patřily i značky Trabant, EMW, Multicar, Barkas, Robur, Simson, MZ (motocykly) a další.

Struktura sdružení

Jednotlivé podniky sdružené do uskupení byly rozčleněny do jednoho ze tří kombinátů.[1]

IFA-Kombinat Nutzfahrzeuge Ludwigsfelde

Barkas B1000

Hlavní závod Ludwigsfelde, okres Postupim.

  • Automobilwerke Ludwigsfelde
    • předchůdcem byl v roce 1936 postavený závod na letecké motory Daimler-Benz Motoren GmbH.
    • produkce: po roce 1945 byl v Ludwigsfelde jen opravárenský závod, v letech 1954 až 1956 se zde vyráběl motor 20 KVD 25 (původem lodní motor Mercedes-Benz zde o výkonu 2500 koní) a vzniklo i 1420 kusů vozidel Multicar DK 2002. Následovala výroba skútrů (Pitty, Wiesel, Berlin a Troll a přívěsů za skútry Campi. Od roku 1965 byly ve výrobním programu nákladní vozy IFA W50 a IFA L60 (od roku 1970).
    • nástupcem je od roku 1995 Mercedes-Benz Ludwigsfelde GmbH
  • Robur-Werke
    • předchůdcem byl v roce 1888 založený podnik na výrobu textilních strojů, později jízdních kol, motocyklů i automobilů, po roce 1917 známý jako Phänomen Werke Gustav Hiller,
    • produkce: vyráběly se zde autobusy a nákladní vozy Robur, speciální vozidla a nástavby (např. hasičské) a také tříkolová vozítka pro invalidy DUO.
  • Fahrzeugwerk Waltershausen (dnes Multicar)
    • předch§dcem byl ADE-Werk od roku 1920 vyrábějící zemědělské stroje.
    • produkce: od roku 1956 zde byly vyráběny motorové a elektrické vozíky. Univerzální vozíky Multicar byly vyráběny ve Waltershausenu.
    • nástupcem je Hako GmbH
  • Lokomotivbau Karl Marx Babelsberg (od roku 1984): výroba autojeřábů ADK 125
  • Motorenwerk Cunewalde
  • Schlepperwerk Nordhausen
  • slévárna Lipsko od roku 1988
  • Getriebewerk Brandenburg
    • produkce: převodovky pro IFA W50 a IFA L60
    • nástupcem je ZF Friedrichshafen AG Betrieb Brandenburg
  • Getriebewerk Pirna
  • Gelenkwellenwerk Stadtilm
  • Gelenkwellenwerk Halberstadt
  • IFA Ingenieurbetrieb Hohenstein-Ernstthal
    • produkce: zvláštní stroje a projekční kancelář
    • nástupce: firma Drauz
  • Fahrzeuggetriebewerk Joliot Curie
  • Fahrzeuggetriebewerk „Wilhelm Friedel“ Karl-Marx-Stadt
  • Metallgusswerk Wernigerode
  • Automobilwerk Heidenau
  • Fahrzeugwerk Lübtheen
  • Zwickauer Eisenwerk
  • Kfz-Zubehörwerk Meißen
    • produkce: vahadla, písty, brzdové bubny, automatické brzdy, ale i spotřební zboží (modelářské motory)
    • pobočka: Justizvollzugsanstalt Torgau
    • nástupce: UKM Meißen

VEB IFA-Kombinat Pkw Karl-Marx-Stadt

Mateřský závod působil v Karl-Marx-Stadtu (dnes Chemnitz).

  • VEB Barkas-Werke Karl-Marx-Stadt
    • produkce: ve Frankenbergu vozidla Framo, později Barkas (mj. B1000).
  • Automobilwerke Zwickau (AWZ)
  • VEB Automobilwerk Eisenach (AWE)
    • předchůdcem byl BMW Werk Eisenach (v roce 1945 vyvlastněn a spojen s německo-sovětským podnikem Awtowelo)
    • produkce: BMW/EMW 327, EMW 340 a motocykly BMW/EMW R 35. Následovaly vozy IFA F9 a Wartburg.
  • VEB Wissenschaftlich-Technisches Zentrum Automobilbau. (WTZ)
  • VEB Achsen-, Federn- und Schmiedewerke Roßwein.
  • VEB Karosseriewerk Dresden (KWD)
    • předchůdce: Gläser-Karosserie GmbH
  • VEB Karosseriewerk Halle (KWH)
  • VEB Karosseriewerk Meerane (KWM)
    • předchůdce: Gustav Hornig Wagenfabrik Meerane
    • produkce: karoserie pro vozy IFA F9 Cabriolet, Wartburg 311 Coupé, Framo Bus, různé nástavby pro Barkas B1000 a v období 1959 až 1991 všechny karoserie pro Trabant Kombi a Trabant Kübel

VEB IFA-Kombinat für Zweiradfahrzeuge

Závodní MZ 250 pro sezonu 1964

Mateřský závod v Suhlu.

  • VEB Simson Suhl také VEB Fahrzeug- und Gerätewerk Suhl
    • předchůdce: Simson Suhl/Thüringen
    • produkce: odsud pochází motocykly a mopedy SR1, SR2, KR50, Schwalbe, Spatz, Star, Sperber, Habicht, S50, S51, AWO 425 a AWO 425 S.
  • VEB Motorradwerk Zschopau
    • předchůdcem byl závod DKW společnosti Auto Union.
    • produkce: zpočátku zde byly vyráběny předválečné stroje DKW/IFA RT 125, poté nově vyvinuté motocykly BK 350 (Boxermotor, Kardanwelle, 350 cm³). Později to byly modelové série ES- (Einzylindermotor, Schwingenfahrwerk), ETS- (Einzylindermotor, Teleskopgabel vorn, Schwinge hinten), TS- (Teleskopgabel vorn, Schwinge hinten) a ETZ (Einheits-Typ Zschopau) produziert.
  • VEB MIFA Fahrradwerke Sangerhausen
  • VEB Elite-Diamant Fahrradwerke Karl-Marx-Stadt
    • produkce jízdních kol

Další závody

  • VEB IFA-Kombinat Spezialaufbauten und Anhänger
    • VEB Kraftfahrzeugwerk „Ernst Grube“ Werdau: do roku 1965 výroba nákladních vozů H6, H3, G5 a S4000, poté byly ve Werdau vyráběny speciální nástavby a přívěsy HW 80.
    • VEB Spezifa Berlin, přidružen od roku 1984
    • VEB Feuerlöschgerätewerke Luckenwalde – FLG sloučen s VEB Spezifa v roce 1984
    • VEB Feuerlöschgerätewerke Görlitz – FLG
  • VEB IFA-Kombinat für Kfz-Teile, dodavatel náhradních dílů
  • VEB IFA-Vertrieb, pro prodej automobilů (i dovezených) obyvatelstvu, obdoba československé Mototechny

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOŘISTKOVÁ, Iva; LEŚNIĘWSKI, Michał. Velké sdružení. Kultovní autobusy minulé éry. 2019, čís. 14, s. 12. ISSN 978-88-334-2244-2. 

Externí odkazy

Zdroj