Imperator Alexandr III
 | |
| Základní údaje | |
|---|---|
   
| |
| Typ | dreadnought |
| Třída | Imperatrica Marija |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 23 789 t |
| Délka | 168 m |
| Šířka | 27,43 m |
| Ponor | 8,36 m |
| Pohon | 20 kotlů Yarrow, 4 parní turbíny Brown-Curtis, 4 lodní šrouby 27 000 shp (20 000 kW) |
| Rychlost | 21 uzlů (39 km/h; 24 mph) |
| Dosah | 1 640 nám. mil (3 037 km; 1 930 mi) při 21 uzlech (39 km/h; 24 mph) |
| Posádka | 1 154 námořníků |
| Pancíř | 125–262 mm pás 9–50 mm paluba 250 mm věže 250 mm barbety 300 mm velitelská věž |
| Výzbroj | 12× kanón ráže 305mm (4×3) 18× 130mm kanón 3× 75mm kanón 2× 450mm torpédomet |
Imperator Alexandr III (rusky Император Александр III) byla třetí a poslední jednotkou bitevních lodí (dreadnoughtů) třídy Imperatrica Marija ruského carského námořnictva. Stavěla ji loděnice v Nikolajevu před první světovou válkou, ale dokončena byla až v roce 1917 a byla přidělena k Černomořském loďstvu. Ještě před dokončením byla přejmenována na jméno Volja (rusky: Вóля, svoboda) a později v roce 1920 na General Alexejev (Генерал Алексеев). Za první světové války se loď neúčastnila operací, protože její sesterské lodě při stavbě dostaly vyšší prioritu dokončení. Do služby se dostala v roce 1917, ale po únorové revoluci už černomořské loďstvo do bojů nezasáhlo.
V roce 1918 loď získali Němci ale podle podmínek příměří ji byli nuceni předat Britům. Ti ji v roce 1919 předali Bílým a v roce 1920 pomohla evakuovat Krym. Francouzi ji internovali v Bizerte a roku 1936 ji nakonec sešrotovali, aby se zaplatily její dokovací poplatky. Zbraně byly odmontovány a uskladněny a během druhé světové války je Němci a Finové použili při stavbě pobřežního opevnění, které pak Finové a Sověti nadále používali za studené války.
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russian battleship Imperator Aleksandr III na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Imperator Alexandr III na Wikimedia Commons
