Igor II. Olegovič

Igor II. Olegovič
Narození 1096
Kyjev
Úmrtí 1147 (ve věku 50–51 let)
Kyjev
Místo pohřbení Kyjev
Povolání panovník
Rodiče Oleg I. Černigovský[1]
Rod Rurikovci
Příbuzní Sviatoslav Olgovič a Vsevolod II. Kyjevský (sourozenci)
Funkce kyjevský kníže (1146)
černigovský kníže
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igor II. Olegovič (rusky Игорь II Олегович; 1096–1147) byl kníže Kyjevské Rusi. Pravoslavná církev ho ctí jako svatého, jeho svátek slaví 5. června.

Jako svého nástupce na trůně ho označil jeho bratr Vsevolod II. Olegovič. I když ho poddaní a šlechtici přijali, Igor i jeho rodina Olegovičů (konkurující si s oblíbenou a spřízněnou rodinou Mstislavičů) byli značně nepopulární a Igorova vláda se rychle setkala s odporem.[2] Kroniky obviňují Igora z nečestnosti, chamtivosti, podvodů a násilí. Vládl necelé dva týdny, když Kyjevané požádali Izjaslava Mstislaviče, jeho bratrance a soupeře, aby převzal trůn. Izjaslav se vzdal nedávného slibu, že nebude o kyjevský trůn usilovat, a napadl a porazil Igora a jeho bratra Svjatoslava.

Svjatoslav uprchl, ale Igor na útěku uvízl v bažinách, kvůli čemuž byl zajat a uvězněn v jámě, kde trpěl až do konce roku 1146, kdy vážně nemocný požádal o povolení stát se mnichem. Izjaslav ho propustil a Igor se skutečně stal mnichem v klášteře sv. Fjodora v Kyjevě, když přijal jméno Ignatius.

V roce 1147 byl však Igor napaden davem Kyjevanů, kteří se obávali, že se chystá vrátit na trůn. Bratr Vladimír III. Mstislavič se ho pokusil zachránit, ale marně. Igor byl zahnán na balkón, který se pod vahou davu utrhl a Igor zemřel. Jeho tělo bylo vystaveno na Tržním náměstí, než bylo pohřbeno bratrem Vladimírem Mstislavičem. Zázraky, které se měly dít kolem Igorova mrtvého těla, z něj udělaly světce. Tři roky po smrti nechal jeho bratr ostatky převézt do Černihivu.[3]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Игори. In: Sytinova vojenská encyklopedie, svazek 10.
  2. ↑ Right-believing Great Prince Igor of Kiev and Chernigov. www.oca.org [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Sv. IGOR, veľkoknieža a mních. nws.sk [online]. Spolok svätého Vojtecha. Dostupné online. 

Zdroj