Ignjat Bajloni

Ignjat Bajloni
Ignjat Bajloni (okolo r. 1930)
Ignjat Bajloni (okolo r. 1930)
Narození 20. června 1876
Bělehrad
Úmrtí 22. července 1935 (ve věku 59 let)
Bělehrad
Povolání podnikatel a bankéř
Rodiče Jakub Bajloni
Podpis Ignjat Bajloni – podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

 

Ignjat Bajloni (česky Ignác Bajloni, 20. června 1876 Bělehrad – 22. července 1935 Bělehrad)[1] byl česko-srbský pivovarnický podnikatel, státní úředník a bankéř, v letech 1928 až 1934 guvernér Jihoslovanské národní banky, centrální banky Království Jugislávie, člen česko-srbského podnikatelského rodu Bajloni.[2]

Životopis

Mládí

Narodil se v Bělehradě jako prvorozený syn v rodině Jakuba (Jakova) Bajloniho a jeho manželky Marie, rozené Valuhové. Otec, vyučený bednář, pocházel z východočeské Litomyšle, rodina byla italského původu, matka pak byla rovněž českého původu a neteří známého bělehradského knihkupce. Rodina Bajloni, žijící v Srbsku od 50. let 19. století, zde vybudovala prosperující mlynářský a pivovarnický podnik, právě Jakub Bajloni byl majitelem a provozovatelem rodinného pivovaru.[3] Ignjat studoval nejprve v Bělehradě, později pak vystudoval obchodní školu a maturitní kurz ve Vídni. Studia ukončil roku 1895, následně nastoupil do rodinného pivovaru Bajloni.

Areál pivovaru Bajloni v Bělehradě

Vlastní podnikání

Po smrti otce Jakuba roku 1902 převzal vedení pivovaru a nadále jej vedl ke komerčním úspěchům.[4] Pivovar patřil k jedněm z největších a nejznámějších podniků v zemi. Rovněž byl aktivním členem Sdružení bělehradských průmyslníků, Bělehradské průmyslové komory a také bankovních ústavů Národní banky Srbska (Narodna banka Srbije), kterou jeho otec roku 1884 spoluzakládal, dále Hypoteční banky či První chorvatské spořitelny v Bělehradě.[5]

Ignjat Bajloni v roce 1909

První světová válka

Po vstupu Srbska do konfliktu s Rakouskem-Uherskem a rozpoutání první světové války působil jako delegát na srbském Ministerstvu války a po obsazení Srbska rakousko-uherskou armádou odešel s kabinetem do exilu na Britským impériem kontrolovaný ostrov Korfu u pobřeží Řecka. V dalších letech pracoval také ve službách zpravodajství a propagandy v zemích Dohody.

Jihoslovanská národní banka

Po vytvoření Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Jugoslávie) se nadále angažoval ve věcech státního bankovnictví. V roce 1928 se stal viceguvernérem a od srpna téhož roku guvernérem Jihoslovanské národní banky, centrální banky státu a jeho podpis byl tedy tištěn na jugoslávských bankovkách. Ve funkci působil až do roku 1934.

Za své zásluhy byl v únoru 1932 československým prezidentem T. G. Masarykem vyznamenán Řádem Bílého lva II. třídy.

Úmrtí

Ignjat Bajloni zemřel 22. července 1935 v Bělehradě.[6] Byl pohřben na zdejším Novém hřbitově.

Rodina

Spolu se svou ženou Jelenou měli čtyři děti: Milicu, Mariji, Jakova a Dimitrije.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Family tree of Ignjat J. Bajloni. Geneanet [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Uspešna porodična firma, Ignjat Bajloni i sinovi
  3. ↑ Regionální muzeum v Litomyšli. www.rml.cz [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ 011INFO.COM <OFFICE@011INFO.COM>. Bajlonijeva pivara: Miris piva nad Balkanom. 011info - najbolji vodič kroz Beograd [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. (srbsky) 
  5. ↑ Srbská :: world-heritage. www.cultural-heritage.cz [online]. 2023-08-26 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ HEMU. hemu.lzmk.hr [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 

Literatura

  • Magazín Svet pića (Svět nápojů), no. 30/31, prosinec 2008.
  • Národní listy. Praha: Julius Grégr, 24.7.1935, 75(201), s. 2. ISSN 1214-1240. Dostupné online
  • Prager Presse. Praha: Orbis, 06.03.1928, 8(66), s. 9. Dostupné online

Související články

Externí odkazy

Zdroj