Igelský sloup

Igelský sloup
Popis
Výška 30 m
Materiál pískovec
Umístění
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Zeměpisné souřadnice 49°42′33,12″ s. š., 6°32′57,98″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Igelský sloup
Status
Památkový status Kulturní památka Německa
součást památky Světového dědictví UNESCO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igelský sloup (německy Igeler Säule) je několikapatrový římský pískovcový sloup v obci Igel v Trevíru v Německu, datovaný do doby kolem roku 250 n. l. Sloup je pomník rodiny obchodníků se suknem a latifundistů Secundiniů.[1][2]

Historie

Památník, který založili bratři Lucius Secundinius Aventinus a Lucius Secundinius Securus, měl sloužit nejen jako památka na ně a na další zesnulé členy rodiny, ale také jako reklama na rodinný obchod s látkami v římském městě Trevíru (Augusta Treverorum). Je známo, že sloup se nacházel ve vzdálenosti 9 km od římského mostu v Trevíru, jak je patrné z detailu na reliéfu v atice na západní straně památky, kde milník, zobrazený ve scéně se zapřaženým vozem, nese označení LIIII – tj. 4 galské míle (leuga)[pozn. 1]). Po pádu Římské říše památka unikla zničení díky přesvědčení, že basreliéf na jižní straně sloupu zobrazuje sňatek císaře Constantia I. s Helenou, pozdější světicí.[3]

Jako hrobová památka neobsahovala ostatky zemřelých, i když během restaurátorských prací v letech 1985–1986 byla v podstavci na západní straně objevena krypta (o rozměrech 2 x 2 m) určená pro urny s popelem.[3]

Popis

Pomník je 23 m vysoký a je korunován sousoším Jupitera a Ganymédea.[4]

Architektonicky je čtyřboký pilíř z tesaného kamene rozdělen na hlavní část postavenou na mohutném soklu s trámem a bohatě tesanými vlysy, rozdělenou úzkými římsami, a na atiku se čtyřmi reliéfními frontonky nad ní. Štítovou část (3,5 m) tvoří jehlancový sloup s vyřezávaným zakončením (borová šiška obklopená čtyřmi hlavami) a akrotérionem v podobě značně poškozené sochy orla s roztaženými křídly, který kdysi zobrazoval únos Ganymédea.

Na basreliéfu je vyobrazen průvod šesti kolónů, kteří přinášejí různé dary do domu svého pána.[5] Kolónové jsou přijímáni před vchodem do atria. Dary tvoří zajíc, dvě ryby, kůzle, úhoř, kohout a koš s ovocem.[5] Sloup je zhotoven z červeného a červenošedého pískovce, původně však byl barevně malovaný.[2]

Objevování

Nápadný tvar této památky, její výzdoba a umístění způsobily, že byla v průběhu historie zaznamenávána v popisech a vyobrazeních. Mezi nejstarší patří vyobrazení na Mercatorově mapě z roku 1567 a ilustroval ji také kartograf Joan Blaeu (1649). V cestovní zprávě se o ní zmiňuje Fulvio Ruggieri (1562), který doprovázel papežského nuncia; po něm památku navštívily takové známé osobnosti evropské kultury jako Friedrich Schinkel a Victor Hugo.[6] Zvláštní zájem o ni projevil Goethe, který si ji v létě a na podzim roku 1792 prohlédl jako účastník francouzského válečného tažení a věnoval jí živý a výstižný literární popis. Pomník považoval mimo jiné za umělecky zdobený obelisk. Z estetického hlediska však vyjádřil opatrnou kritiku provinčního charakteru památky a její barbarsky přetížené sochařské výzdoby.[7]

Kulturní význam

Pro své svědectví o významu Trevíru v době římské byl Igelův sloup v roce 1986 zařazen do seznamu světového dědictví UNESCO jako součást římských památek, katedrály svatého Petra a kostela Panny Marie v Trevíru.[8] Byl mnohokrát zobrazen na obrazech a kresbách. Jeho polychromovaná replika stála v centrálním nádvoří Rýnského zemského muzea v Trevíru (Rheinisches Landesmuseum Trier), ale pro vážné poškození byla v roce 2022 demontována.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Galská míle měřila 2222 m

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Igel Column na anglické Wikipedii a Kolumna w Igel na polské Wikipedii.

  1. ↑ Igel Column: Info. www.trier-info.de [online]. 2017-07-05 [cit. 2022-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. ↑ a b STILLWELL, Richard. The Princeton encyclopedia of classical sites. Princeton, New Jersey: [s.n.], 1976. 1019 s. Dostupné online. ISBN 0-691-03542-3, ISBN 978-0-691-03542-0. OCLC 1858195 
  3. ↑ a b Großregion SaarLorLux, Website Thomas Abel - Die Igeler Säule. abel-perl.com [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ WIGHTMAN, Edith Mary. Gallia Belgica. Berkeley: University of California Press, 1985. 385 s. Dostupné online. ISBN 0-520-05297-8, ISBN 978-0-520-05297-0. OCLC 12366286 S. 175. 
  5. ↑ a b ROSTOVTZEFF, Michael Ivanovitch. A history of the ancient world. [Cheshire, CT]: Biblo Moser, 1927. Dostupné online. ISBN 0-8196-2162-5, ISBN 978-0-8196-2162-7. OCLC 191523579 S. 330. 
  6. ↑ Igeler Säule. www.gemeinde-igel.de [online]. 2013-12-24 [cit. 2022-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. ↑ KOCH, Herbert. Römische Kunst. Weimar: H. Böhlau, 1949. S. 74–76. 
  8. ↑ CENTRE, UNESCO World Heritage. Roman Monuments, Cathedral of St Peter and Church of Our Lady in Trier. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2022-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Marode: Nachbildung der Igeler Säule wird abgebaut. swr.online [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj