Idina Pila

Idina Pila
Idina Pila
Idina Pila
Lokalita
Charakter samota
Obec Horní Vltavice
Okres Prachatice
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°57′48″ s. š., 13°49′35″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Horní Vltavice
Nadmořská výška 856 m n. m.
Idina Pila
Idina Pila
Další údaje
Zaniklé obce.cz 15963
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Idina Pila je samota na Šumavě v údolí Kaplického potoka. Nachází se v katastrálním území Horní Vltavice a je výchozím místem k Boubínskému pralesu.

Historie

Pila byla založena roku 1862 Janem Reifem a sloužila ke zpracování rezonančního dřeva určeného pro výrobu hudebních nástrojů. Byla pojmenována po manželce knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu, Idě (1839–1921), rozené princezny z Lichtensteinu. Původně zde stávalo více objektů, do dnešní doby se zachoval jen jeden dům. Když pila přestala sloužit svému účelu, byla budova používána jako schwarzenberská hájovna a ubytovna pro kočího lesního závodu.

V roce 1992 se Idina Pila stala majetkem státního podniku Lesy České republiky ve správě Lesního závodu Boubín a byla pronajata Správě NP a CHKO Šumava. V roce 1995 prošla budova částečnou rekonstrukcí, vzniklo lepší zázemí pro návštěvníky i obsluhu informačního střediska. 30. června 1995 bylo otevřeno nové informační středisko Správy NP a CHKO Šumava se dvěma informačními místnostmi s expozicí zaměřenou na Boubínský prales. V roce 2008 byl objekt uváděn ve vlastnictví Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.[1] V roce 2009 prošlo informační středisko rozsáhlou rekonstrukcí.[2]

Reference

  1. ↑ RUDLOVÁ, Markéta. Idina pila od zpracování dřeva k návštěvnickému středisku. Šumava [online]. 2008 [cit. 2017-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-28. 
  2. ↑ KUNCL. Informační středisko Idina Pila je po rekonstrukci opět v provozu. isumava.cz [online]. 16.07.2009 [cit. 2017-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-28. 

Externí odkazy

Zdroj