Ibrahim Rugova

Ibrahim Rugova
1. prezident Kosovské republiky
Ve funkci:
24. květen 1992 – 21. leden 2006
Nástupce Nexhat Daci
Stranická příslušnost
Členství Lidhja Demokratike e Kosovës
Narození 2. prosince 1944
Cerrcë, Kosovo
Úmrtí 21. ledna 2006 (ve věku 61 let)
Priština
Příčina úmrtí rakovina plic
Místo pohřbení Priština
Alma mater Fakulta umění Pařížské univerzity
Prištinská univerzita
Profese politik, spisovatel a literární kritik
Náboženství islám
Ocenění Sacharovova cena za svobodu myšlení (1998)
cena Homo Homini (1998)
honorary doctor of Paris 8 University
honorary doctorate of the University of Tirana
Řád národního praporu
Podpis Ibrahim Rugova, podpis
Commons Ibrahim Rugova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ibrahim Rugova (2. prosince 1944 v Cerrcë, Pećský okruh v Kosovu – 21. ledna 2006 v Prištině v Kosovu) byl kosovskoalbánský intelektuál a politický představitel, předseda a zakladatel největší kosovské politické strany (Demokratická liga Kosova). Narodil se ve vesnici Cerrcë v Kosovu. Studoval albánskou filologii na univerzitě v Prištině a lingvistiku na Sorbonně v Paříži.

Život

Byl členem komunistické strany, ze které byl vyloučen, neboť žádal o změny jugoslávské ústavy.[zdroj?] Byl předsedou Sdružení spisovatelů Kosova.[1] Přes deset let stál v čele nenásilného odporu kosovských Albánců proti represivnímu režimu srbského prezidenta Slobodana Miloševiće.

Poté, co v roce 1989 Milošević personálními změnami odebral po dvaceti letech Kosovu de facto autonomní statut, založil Rugova Demokratickou ligu Kosova (LDK). V této straně se měli soustředit elity autonomní oblasti, které se chtěly postavit potlačení autonomního statutu a čelit politice Svazu komunistů Srbska, přesněji Slobodanu Miloševićovi. Etničtí Albánci se nejdříve snažili o přiznání statutu federativní republiky nové Jugoslávie, po neúspěchu ji ovšem jednostranně i přesto v roce 1990 vyhlásili. Ibrahim Rugova se stal prezidentem této (neuznané) sedmé jugoslávské republiky. Kosovská vláda vystupovala maximálně nezávisle na srbské a spravovala zdravotnictví, nebo albánskojazyčné školství. Po tomto kroku následně rozpustil srbský parlament parlament Kosova na území jihosrbské autonomní oblasti byla zavedena přímá správa. V letech 1992 a 1998 vyhrál Rugova prezidentské volby v Kosovu, ale jugoslávská vláda jejich výsledek neuznala.[zdroj?]

V roce 1998 byla Ibrahimu Rugovovi udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení.

V roce 1999 se účastnil rozhovorů na zámku Rambouillet v Paříži, kde se rozhodlo o bombardování SFRJ.

Během války byl v roce 1999 spolu se svou rodinou unesen z rezidence v Prištině. Později byl ukázán v srbské televizi během jednání s prezidentem Miloševićem. Rugova později prohlásil, že celá záležitost byla proti jeho vůli a v režii Miloševićova režimu.

Jako vůdce LDK byl Ibrahim Rugova zvolen 4. března 2002 prezidentem Kosova.[zdroj?] Během výkonu funkce Rugova udržoval blízké styky se Spojenými státy a Evropskou unií. Byl na něj spáchán bombový atentát 15. března 2005, ze kterého vyvázl nezraněn.

V srpnu 2005 podstoupil Rugova vyšetření a léčbu v americké vojenské nemocnici Landstuhl v Německu. Po návratu 5. září 2005 oznamuje, že trpí rakovinou plic, ale že nehodlá rezignovat na post prezidenta. Nemoci podlehl 21. ledna 2006.

Vyznamenání

  • Řád národního praporu – 2006, in memoriam – udělil prezident Albánie Alfred Moisiu

Odkazy

Reference

  1. ↑ MALCOLM, Noel. Kosovo - kratka povijest. Sarajevo: DANI, 2000. ISBN 9958-717-03-4. Kapitola Kosovo nakon Titove smrti: 1981. - 1997., s. 388. (bosenština) 

Externí odkazy

Zdroj