Hřebeč (Koclířov)

Hřebeč
Tunel Hřebeč a kaple sv. Josefa
Tunel Hřebeč a kaple sv. Josefa
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Koclířov
Okres Svitavy
Kraj Pardubický kraj
Historická země Čechy + Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°44′53″ s. š., 16°34′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 20 (2021)[1]
Katastrální území Koclířov (0 km²)
PSČ 571 01
Počet domů 14 (2011)[2]
Hřebeč
Hřebeč
Další údaje
Kód části obce 67580
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřebeč (německy Schönhengst)[3] je osada obce Koclířov, tvořící její místní část a ZSJ. Je zde evidováno 16 adres.[4] Rozkládá se na východní straně Hřebečovského hřbetu v nadmořské výšce kolem 580 m po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice (původně ležela jen v Čechách)[zdroj?].

V osadě stávala dřevěná kaple sv. Jana Nepomuckého, nahrazená v letech 1869–70 současnou neogotickou kaplí sv. Josefa. Nad vstupním portálem kaple je umístěna kamenná deska s letopočtem 1890. Před kaplí se nachází železný kříž s reliéfem Krista a Panny Marie z roku 1874, obnovený 2011. Kaple je dominantou díky silničnímu tunelu, který byl pod ní proražen. Prochází jím frekventovaná silnice I/35 a zajímavostí tunelu je, že vede přes zemskou hranici. Poblíž byly provozovány významné lupkové doly s žáruvzdornými jílovci. Těžba lupku byla ukončena v roce 1991. Z prostoru bývalých dolů na Hřebči vede do Mladějova na Moravě 11 km úzkorozchodné železnice, kde je budováno muzeum průmyslových železnic.

Z Hřebče je nádherný výhled do moravskotřebovské kotliny na Boršov a Moravskou Třebovou. Z jižní strany k osadě přiléhá PR Rohová.

Název

Na osadu bylo přeneseno jméno severně položeného vrchu Hřebečov, které je poprvé doloženo v olomouckých zemských deskách k roku 1398 jako Sintenhengst. V jeho první části je sloveso schünden – „popohnat“, ve druhé podstatné jméno Hengst – „hřebec“. Patrně šlo o výstražné jméno („popožeň hřebce“) pobízející k rychlé jízdě zalesněným a tedy nebezpečným úsekem cesty. Podoba Schönhengst vznikla nářeční výslovností a přikloněním první části k schön – „krásný“. Do poloviny 19. století nesla osada jen německé jméno, poté se začalo objevovat české jméno Hřebečov, které bylo částečným překladem německého. Po druhé světové válce se prosadil tvar Hřebeč.[5][6]

Historie

Na území dnešního Hřebče založil již roku 1280 Boreš z Rýzmburka hrad, který používal jako loupežný při důležité olomoucké obchodní cestě. Samotná osada byla založena až roku 1620.[7]

Členění osady

Česká část vždy náležela a stále náleží ke k.ú. Koclířov, zatímco k Moravě náleží jižní, jihovýchodní a východní část osady.[8][9] Moravská část byla původně rozdělena mezi katastrální území Moravská Kamenná Horka[10] (popisná čísla 2, 7, 8, 10, 11 a 14) a Boršov u Moravské Třebové[11] (malá část na východě s popisnými čísly 12 a 17). Ke sloučení celé zástavby v rámci k.ú. Koclířov došlo k 1. lednu 1953.[12]

Pověsti

  • O původu Hřebečska[13]
  • Hřebeč[13]

Pamětihodnosti

  • Zbytky hradu na Hřebči
  • Kaple sv. Josefa z roku 187, předsíní z roku 1890
  • Železný kříž z roku 1874
  • Hraniční kámen tří panství a Čech a Moravy z roku 1774, jenž se však nenachází na původním místě[14]
  • Silniční tunel z roku 1995
  • Srubová vyhlídka z roku 2010
  • Skála „Stěna mrtvých“ z pověsti o švédských vojácích
  • Výchozí bod do Hřebečských důlních stezek
  • Výchozí bod stezky Boršovský les

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ http://www.zwittau.de/orte/schoenhengst/schoenhengst.htm Schönhengst bei Zwittau
  4. ↑ Archivovaná kopie. web.mvcr.cz [online]. [cit. 2007-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-26. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 440.
  6. ↑ Profous, Šimák: Hřebečsko — Schönhengst. In: Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 2, str. 37–38.
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.koclirov.cz [online]. [cit. 2009-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-05. 
  8. ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz
  9. ↑ http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
  10. ↑ Archivovaná kopie. www.mza.cz [online]. [cit. 2011-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-27. 
  11. ↑ Archivovaná kopie. www.mza.cz [online]. [cit. 2011-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-27. 
  12. ↑ částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953, str. 328
  13. ↑ a b Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996
  14. ↑ Panské historické hraniční kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku

Související články

Externí odkazy

Zdroj