Hudební archiv Kroměřížského zámku

Hudební archiv Kroměřížského zámku je rozsáhlá a svým významem ojedinělá sbírka různých druhů hudebnin. V archivu jsou uložena díla hudebních skladatelů 17. a 18. století, která se jinde nedochovala.

Historie

Základem archivu je sbírka hraběte biskupa Lichtenštejn-Kastelkorna čítající více než tisíc položek. Z této sbírky jsou zde například i renesanční skladby, které složil Jacobus Gallus. O rozvoj hudby i hudebního archivu na biskupském dvoře se zasloužili i mnozí jeho následovníci. Například biskupové z Lichtenštejn-Kastelkornů, Troyer, Hamiltonů, Colloredo-Waldsee a zjeména pak Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu a další.

Skladatel a významný houslista 17. století Heinrich Ignaz Franz Biber ^[1] působil jako v letech 1668-70 v Kroměříži jako první houslista zámecké kapely. Jeho skladby jsou zde uloženy v autografu v hojném počtu, neboť je skladatel posílal svému někdejšímu zaměstnavateli, aby se vykoupil. Opustil totiž jeho služby bez udělení souhlasu pod záminkou nákupu hudebních nástrojů pro kapelu.

Další z řady významných osobností, které působili ve službách olomouckých biskupů a arcibiskupů, byl barokní skladatel Pavel Josef Vejvanovský. Když Heinrich Biber odešel do Salcburku, stal se Vejvanovský jeho nástupcem. Prakticky celé dílo Pavla Josefa Vejvanovského je nyní shromážděno ve zdejším hudebním archivu.

O zpracování sbírky se velmi zasloužili profesor J. Sehnal a J. Pešková, kteří vytvořili mimo jiné i její katalog.^[2].

Dále jsou ve sbírce zastoupeny například díla skladatelů Karl Ditters von Dittersdorf, Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart a dalších.

Zajímavostí jsou skladby kardinála arcivévody Rudolfa Jana Habsbursko-Lotrinského, které opravoval přímo Ludwig van Beethoven.

Ze zahraničních badatelů se problematice hudby na dvoře olomouckého biskupa dosud nikdo soustavně nevěnoval^[3]. Brněnská oratoriía ve svém díle zmiňuje například Howard Smither.^[4]

Některé části původní sbírky byly z Kroměříže odvezeny. Jedná se o významnou hudební sbírku olomouckého arcibiskupa Rudolfa Habsburského, která byla podle závěti arcivévody Rudolfa převezena roku 1831 do archivu Gesellschaft der Musikfreunde ve Vídni.^[5]

Odkazy

Reference

↑ Britannica online, Biberův životopis
↑ J. Sehnal – J. Pešková: Caroli de Liechtenstein-Castelcorno episcopi Olomucensis operum artis musicae collectio Cremsirii reservata, Praha 1998
↑ Jana Spáčilová:Hudba na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha (1711–1738), Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno 2006
↑ H. E. Smither: A History of the Oratorio III. The Oratorio in the Classical Era, Chapel Hill – London 1987, s. 43.
↑ R. von Pergner: Geschichte der k. k. Gesellschaft der Musikfreunde in Wien, Vídeň 1912, s. 41–42

Literatura

PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž: Obecní rada, 1913. 544 s.
PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Národní výbor, 1947. 1072 s.
PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl II, Část 3., Pohled právní, hospodářský a kulturní / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1948. 434 s.
J. Bombera: K významu Liechtenštejnova zpěváckého semináře v Kroměříži, Hudební věda 16, 1979
Antonín Breitenbacher: Hudební archiv z bývalé piaristické koleje v Kroměříži (Kroměříž 1937)
Antonín Breitenbacher: Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži (Zvláštní příloha Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci), 1928–1929
Jiří Sehnal: Počátky opery na Moravě. Současný stav vědomostí, in: O divadle na Moravě, AUPO fac. philos., Suppl. 21, Praha 1974
Jiří Sehnal :Dějiny hudby na Moravě, Brno 2001
Jiřího Sehnal: Hudební literatura zámecké knihovny v Kroměříži (1960).