Hroznata z Úžic

Hroznata z Úžic
Rod páni z Kounic
Příbuzní Vilém z Talmberka a Miličína (synovec)
Funkce nejvyšší purkrabí (1284–1286)
Znak Znak
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hroznata z Úžice (někdy též z Úžic či z Húžic) byl český šlechtic z rodu Kouniců. Byl zakladatel rodu pánů z Talmberka. V letech 1284 až 1286 vykonával úřad nejvyššího purkrabí Království českého.

Život

Zbytky věže hradu Talmberk

Hroznata z rodu pánů z Úžic pocházel z méně významné větve moravských Kouniců se sídlem na opevněném dřevěném dvorci v Úžicích s románským kostelem z 12. století.[1]

Díky svému manželství s paní z rodu Vítkovců se Hroznata dostal do nejvyšší politiky. Společně s příbuznými působil ve službách mladého přemyslovského krále Václava II. V letech 1284 až 1286 vykonával výnosný úřad purkrabího Pražského hradu. Byly uděleny další pozemky na Kutnohorsku kolem Úžic, severně od řeky Sázavy, podle kterých se psal. Jeho hradiště se nacházelo v blízkosti Mrchojed u Sázavy. Na začátku roku 1289 však byl zbaven úřadu purkrabího a místo něj byl dosazen Zdislav ze Šternberka.

Podle různých zdrojů byl také jedním z možných stavitelů hradu Talmberka po roce 1284.[ujasnit] Po smrti Hroznaty přešel nedostavěný hrad i se statkem na jeho syna Arnošta, který ho snad dostavěl.[2] Hrad je nicméně poprvé nepřímo doložen v roce 1297 ve spojitosti se jménem Viléma z Talmberka, Hroznatova příbuzného, snad syna, či spíše synovce.[3][4]

Po obvinění Hroznatova švagra Záviše z Falkenštejna ze zrady a spiknutí proti králi se jeho synové se dostali do sporu s pražským biskupem Tobiášem z Bechyně. Kvůli zločinům spáchaným v průběhu odboje proti králi byli v roce 1291 byli prohlášeni za psance a odsouzení a velká část jejich majetku byla zkonfiskována. Vilém z Talmberka, který se konfliktu zřejmě neúčastnil, neboť se na něj trest nevztahoval a hrad Talmberk ušetřen konfiskací.[5][6][ve zdroji nenalezeno][chybí lepší zdroj]

Hroznata z Úžic byl zakladatelem rodu Talmberků, kteří převzali jeho erb, bližší okolnosti předání erb Talmberkům nejsou jasné.[7]

Manželství a potomstvo

Dle rodokmenu pánů z Krumlova byl Hroznata ženatý s dcerou Budivoje I. z Krumlova († kolem 1272) a jeho manželky Perchta z Falkenštejna. Hroznata tak byl švagrem Záviše z Falkenštejna, jméno jeho manželky však není známo. Z jejich manželství se narodilo několik synů, mezi nimiž byli Heřman, Arnošt, Jan (Jenec) a Budivoj. Arnošt přijal rodové jméno Talmberků a založil větev Černčických z Kácova.[8]

Erb

Vosková pečeť Hroznaty z Úžic, připojená k listině ze dne 24. května 1284, obsahuje dva lekníny, společný pro erb rodu Kouniců a dalších příbuzných rodů.[8]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hroznata of Úžice na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Místní akční skupina Posázaví. leader.posazavi.com [online]. [cit. 2025-06-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Talmberk :: Hmotové rekonstrukce. www.hmotove-rekonstrukce.cz [online]. 2023-10-05 [cit. 2025-06-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 490. 
  4. ↑ Místní akční skupina Posázaví. leader.posazavi.com [online]. [cit. 2025-06-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Místní akční skupina Posázaví. leader.posazavi.com [online]. [cit. 2025-06-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (latin) 
  7. ↑ Místní akční skupina Posázaví. leader.posazavi.com [online]. [cit. 2025-06-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b VANĚK, Vojtěch. Hroznata z Úžic. In: Sázavsko. Historie – tradice – současnost. Sázava: Město Sázava, 2000. ISBN 80-239-9524-3. S. 15–21.

Literatura

Zdroj