Hroznějovice

Hroznějovice
náves v Hroznějovicích
náves v Hroznějovicích
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Hluboká nad Vltavou
Okres České Budějovice
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°9′2″ s. š., 14°28′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 54 (2021)[1]
Katastrální území Hroznějovice (5,52 km²)
PSČ 373 41
Počet domů 38 (2011)[2]
Hroznějovice
Hroznějovice
Další údaje
Kód části obce 70041
Kód k. ú. 670049
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hroznějovice je malá vesnice, část města Hluboká nad Vltavou v okrese České Budějovice. Nachází se asi 11,5 km na sever od Hluboké nad Vltavou a asi 8,5 km jihovýchodně od Jaderné elektrárny Temelín. Je zde evidováno 40 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo padesát obyvatel.[4]

Hroznějovice je také název katastrálního území o rozloze 5,52 km².

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[5]

Pamětihodnosti

  • Dva mohylníky v lese Babinci
  • Mohylník v lese Slavonice
  • Dva mohylníky na Jaroslavickém vrchu
  • Mohylník Na Kamenitém

Zajímavosti

  • V roce 1432 je zmiňován Šimon z Hroznějovic jako táborský vladař.[6] Alois Jirásek použil jméno Šimona z Hroznějovic ve svém románu Proti všem. Ve stejnojmenném filmu Otakary Vavry postavu Šimona z Hroznějovic zpodobnil Radovan Lukavský. Šimon z Hroznějovic podle tradice pocházel ze statku čp.4, kde byl v roce 1934 na zahradě nalezen poklad 96 stříbrných mincí z počátku 15. století.[7]
  • Z Hroznějovic pocházel zedník Jan Hospodář, který v letech 1816–1870 byl na Vltavotýnsku tvůrcem řady ozdobných štítů ve stylu selského baroka.[7][8]
  • V místě bývalé osady Pardovice, zaniklé v souvislosti s výstavbou Hněvkovické přehrady, je zachována betonová pevnůstka z let 1935–1838.[7][9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  4. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 166. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 190. 
  6. ↑ TECL, Rudolf. Tábor a bitva u Křeče v roce 1435. Husitský Tábot [online]. 1987 [cit. 2020-12-13]. Roč. 1986–1987, čís. 9. Sborník Muzea a husitského revolučního hnutí. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou r̆ek. České Budějovice: Veduta, 2010. ISBN 978-80-86829-54-8, ISBN 80-86829-54-5. S. 100–102. 
  8. ↑ Jihočeská vlastivěda: Národopis. [s.l.]: Jihočeské nakladatelsrví, 1987. S. 23. 
  9. ↑ Bunkr u Pardovic - Hroznějovice - Ve stínu.cz. vestinu.cz [online]. [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj