Hrotnosemenka bílá

Jak číst taxoboxHrotnosemenka bílá
alternativní popis obrázku chybí
Hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď šáchorovité (Cyperaceae)
Rod hrotnosemenka (Rhynchospora)
Binomické jméno
Rhynchospora alba
(L.) Vahl, 1805
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květenství hrotnosemenky bílé

Hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) je nenápadná, vlhkomilná rostlina, jeden ze dvou druhů rodu hrotnosemenka, které v české přírodě vyrůstají. Je to původní bylina české flory a nyní je ohrožena vyhynutím.

Rozšíření

Rostlina se vyskytuje hlavně v Evropě, nejvíce na severozápadě a jen ojediněle, nebo zcela chybí, v okolí Středozemního moře a v nejsevernějších oblastech Skandinávie a Ruska. Roste dále v centrálním Rusku a v okolí Kavkazu, v Asii (Kazachstán, sever Číny, Korea, Japonsko, Tchaj-wan) a v Severní Americe včetně Karibiku.

České republice se hrotnosemenka bílá vyskytuje nesouvisle a to v okolí Třeboně, Chebu, Plzně, Doks a v Krušných horách. Lokality bývají umístěny v nižších nadmořských výškách, výše vystupují jen ojediněle.[2][3][4]

Ekologie

Hrotnosemenka bílá vyrůstá v trvale vlhkých humózních, oligotrofních půdách na okrajích vodních nádrží nebo na minerálně chudých prameništích a rašeliništích se stálým vodním režimem. Je to konkurenčně slabá rostlina velmi závislá na speciálních stanovištích (prolákliny na rašelinném podloží), která jsou řazena mezi biotopy soustavy NATURA 2000.[5][6]

Popis

Vytrvalá bylina rostoucí v hustých trsech s krátkými oddenkovými výběžky, která mívá přímé nebo mírně křivolaké, olistěné lodyhy vysoké 10 až 50 cm. Listy se souběžnou žilnatinou jsou úzké a drsné, delší přízemní sahají nejvýše do poloviny lodyhy a lodyžní jsou kratší.

Květy s bílým a při odkvétání hnědnoucími plevami mají okvětí tvořeno 9 až 13 štětinkami s chloupky. Květy jsou uspořádány ve vřetenovitých kláscích asi 5 mm dlouhých, které mívají dva plodné květy. V květu jsou dvě tyčinkyprašníky a dvě blizny. Klásky v počtu dva až sedm vytvářejí vrcholové květenství svazeček s nejvyšším podpůrným listenem dlouhým jako květenství. Svazeček bývá jeden až tři a jsou od sebe odstálé. Květy rozkvétají od května do července, opylovány jsou větrem. Plodem jsou světle hnědé, podélně pruhované, asi 3 mm dlouhé, hladké nažky s kratičkou osinou.

Rostlina se rozmnožuje převážně semeny. Ploidie druhu je 2n = 32.[2][3][4][6][7]

Ohrožení

Hrotnosemenka bílá je ohrožována hlavně ničením stanovišť, ke kterému dochází odvodňováním vlhkých území, cíleným zalesňováním nebo zarůstáním náletovými dřevinami, splachy hnojiv z polí nebo leteckým hnojením či postřiky. Je proto chráněna vyhláškou „Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. (§1) a v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“ (Grulich) je pokládána za druh silně ohrožený (C2b).[2][3][4]

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b c KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Hrotnosemenka bílá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 17.07.2007 [cit. 2015-12-15]. Dostupné online. 
  3. a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Hrotnosemenka bílá [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 20.12.2009 [cit. 2015-12-15]. Dostupné online. 
  4. a b c Databáze C1 rostlin: Hrotnosemenka bílá [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2015-12-15]. Dostupné online. 
  5. Biomonitoring: Zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha [cit. 2015-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22. 
  6. a b CIBULKA, Radim. Salvia: Hrotnosemenka bílá [online]. Salvia o. s. – sdružení pro ochranu přírody, Praha 5, rev. 21.11.2013 [cit. 2015-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  7. KRAL, Robert. Flora of North America: Rhynchospora alba [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj