Hrabovec nad Laborcom

Hrabovec nad Laborcom
Poloha
Souřadnice	49°5′42″ s. š., 21°56′21″ v. d.
Nadmořská výška	211 m n. m.
Stát	Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Humenné
Tradiční region	Horní Zemplín
	Hrabovec nad Laborcom
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	13,5 km²
Počet obyvatel	501 (2021)
Hustota zalidnění	37 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Anton Kulan
Vznik	1463 (první písemná zmínka)
Oficiální web	obechrabovec.estranky.sk
Telefonní předvolba	057
PSČ	067 01 (pošta Radvaň nad Laborcom)
Označení vozidel (do r. 2022)	HE
NUTS	520225
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabovec nad Laborcom je obec na Slovensku, v okrese Humenné v Prešovském kraji. Žije zde 501^[1] obyvatel. Leží v Nízkých Beskydech v údolí horního Laborce. Mírně zvlněný až členitý povrch katastru tvoří flyšové souvrství a říční náplavy. V katastru Polonka se nachází i sirný pramen. Rozloha obce je 1347 ha. Střed obce je 212 m n. m., katastr 200-500 m n. m. Podnebí obce je mírné.

Podnebí a vegetace podmiňují faunu a flóru v obcí a okolí. Dominantní jsou listnaté stromy, převládá lesní porost buku a břízy, ale v okolních lesích se nacházejí i jehličnaté stromy. Okolní lesy byly v minulosti bohaté na divokou zvěř, vyskytují se zde např. divočáci, vlci, lišky, srnčí zvěř a králíci, z ptactva pak mj. jestřábi.

Historie

Počátky a názvy obce

Obec se poprvé vzpomíná v roce 1463, patřila několika pánům. Do 17. století to bylo panství Izbugyaiovcov. V 19.-20. století vlastnili zdejší majetky Dessewffyovci. V roce 1715 měla vesnice mlýn a 16 domácností. V obecní kronice se z vyprávění starých lidí vzpomíná existence židovských koupelí a synagogy, avšak tyto informace nejsou podložené.

Název obce prošel mnoha změnami. V roce 1463 Hrab, Felsewhrab, 1773 Zbucky Hrabowecz, 1920 Zbudský Hrabovec, 1927 Hrabovec, 1946 Hrabovec nad Laborcom, maďarsky Izbugyahrabóc.

O historii názvů se dozvídáme pouze z ústního podání starousedlíků. Přívlastek Zbudský údajně pochází od jména Zbudza. Okolní lesy a majetky byly určitou dobu ve vlastnictví hraběte Jegyho ze Zbudza. Jméno Hrabovec zas odůvodňují takto: v Nižním Hrabovci, který je starší usedlostí, sídlil hrabě Malaway, který měl velkostatek na místě nynějšího Hrabovce nad Laborcom. Protože pán pocházel z Nižného Hrabovca, jmenovali jej na okolí Hrabovský a tak pojmenovali jeho velkostatek Hrabovec. Tento název pověřenectvo SNR pro vnitřek v Bratislavě přejmenovalo v prosinci roku 1946 osobitou vyhláškou v Úředním nevolníku na Hrabovec nad Laborcom.

Druhá světová válka

V období před druhou světovou válkou byla v obci organizována Hlinkova garda, která měla asi 30 členů. Informace o průběhu války a jejích dopadech na život obce nejsou známy. V místní kronice se píše až o prvních partyzánech: „V obci se poprvé objevili v srpnu 1944. Přišel jeden partyzán - Rus k Josefu Židzikovi, obecnímu komisaři a prosil o chléb. Oni mu dali, ale jen s velkým strachem, neboť v obci byli ubytováni Němci a často spali i v jejich stodole. Podruhé přišli k Jánovi Katanymu - němému. Tam pak chodili často. A pak se k nim připojil i jeho syn, také Ján Katana, ale jen tehdy když už se mělo obyvatelstvo evakuovat. On pak vydržel až do přechodu fronty.“ V kronice se uvádějí i tyto nepříjemné události: „Jednou přišli z Vyšnej Radvaně dva Němci rabovat do potravinového družstva. Partyzánům to lidé oznámili a tito pak Němce v družstvu zajali. Museli při tom vhodit do místnosti družstva ruční granát, protože Němci se nechtěli vzdát. Jednou také jednoho německého zvěrolékaře zabili partyzáni u Juháse ve dvoře. Pustili na něj palbu z kulometu. Spadl z koně a kůň zůstal živý.“

O povstání se v obci mnoho nevědělo. Evakuace v obci byla nařízena 26. října 1944. Lidé neevakuovali podle nařízení, ale utíkali do hor a do sousední obce Hrubov. Poprvé do vesnice přišli Němci 15. listopadu 1944. Na okraj obce postavili kulomety, obec vyrabovali a sousední Hrubov vypálili. Evakuace postupovala směrem k Humennému. Tam každý evakuant dostal evakuační legitimaci, která byla vystavena až do Ružomberka. Evakuanti postupovali směrem přes Vranov k Prešovu, ale někteří šli dále přes Spiš až na Liptov. Mnozí odešli až na dolní Oravu, k Ružomberku a okolí. Obec se prakticky kompletně vylidnila.

Po druhé světové válce

V roce 1945, po úspěšném postupu ruské armády, se začalo do obce evakuované obyvatelstvo vracet. V roce 2015 přišli vojáci s pomocí radaru zachycovat ukrajinské pašeráky v letadlech.

Místní spolky

PZ Jariabok

Nynější lovecké sdružení obhospodařuje 2820 ha půdy, z toho 830 ha lesa. Patří mezi nejlepší v okrese.

Tělovýchovná jednota

Její počátky sahají do roku 1950, kdy byl ve vesnici založen MS Sokol. Měl kolem 50 členů. Jako první byl založen fotbalový oddíl, později lyžařský a volejbalový. Ve stejném roce bylo založeno fotbalové hřiště u řeky.

V roce 1974 se tělovýchovná jednota s názvem TJ Slovan změnila na TJ Družstevník Krosna. Fotbalisté v tomto roce dosáhli největší úspěch v historii obce. Dorostenci se umístili na 1. místě a postoupili do II. třídy.

10. července 1977 bylo slavnostně otevřeno nové fotbalové hřiště "Pod břehem".

Úspěšně si vedli i lyžaři. Tělovýchovná jednota byla pověřena Krajským výborem Československého svazu tělesné výchovy provedením I. kola krajských kvalifikačních závodů dorostu. Lyžařský oddíl v současnosti již neexistuje.

Tenisový oddíl v ročníku 1976-77 skončil na prvním místě a byl jasným favoritem na postup do krajské soutěže, což se však neuskutečnilo. Jeho činnost byla ukončena v roce 2006.

Nejlepším lyžařům v historii lyžařského oddílu TJ Hrabovec nad Laborcom byl Pavel Duda, který patřil k běžecké špičce východoslovenského kraje. V roce 1981 a 1982 byl vyhlášen za nejlepšího sportovce humenského okresu.

V roce 1980 si tělovýchovná jednota připomněla 30. výročí svého založení. Měla tři oddíly: fotbalový, lyžařský a stolního tenisu.

V roce 1983 se poprvé obecním fotbalistům podařilo probojovat do krajské soutěže. Fotbalisté se umístili na 6. místě. V pozdějším období bylo fotbalové mužstvo účastníkem páté ligy krajské soutěže, ale pro nedůstojné chování bylo z této soutěže vyloučeny. V současnosti (2007) v obci působí fotbalový oddíl v druhé třídě okresní soutěže, ale umísťuje se na posledních příčkách.