Hrabová (Ostrava)

Hrabová
Dřevěný kostel svaté Kateřiny
Dřevěný kostel svaté Kateřiny
Znak městské části HrabováVlajka městské části Hrabová
znakvlajka
Lokalita
Status městský obvod
Statutární město Ostrava
Okres Ostrava-město
Kraj Moravskoslezský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°46′32″ s. š., 18°16′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 3 758 (2021)[1]
Rozloha 9,21 km²
Katastrální území Hrabová
Nadmořská výška 235 m n. m.
PSČ 720 00
Počet domů 906 (2021)[1]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa úřadu MO Bažanova 174/4
720 00 Ostrava
sekretariat@ostrava-hrabova.cz
Starosta Milan Slíva
Oficiální web: www.ostrava-hrabova.cz
Hrabová na mapě
Hrabová
Hrabová
Další údaje
Kód MO 554669
Kód části obce 114537
Kód k. ú. 714534
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabová je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy. Leží na jižní straně města. Obvodem protéká řeka Ostravice.

Název

Nejstarší jméno vesnice bylo Hrabov, což byl jmenný tvar přídavného jména hrabový - "habrový". Od 14. století se jméno uvádělo v ženském rodě. Od 14. do 19. století se přidával přívlastek Veliká (německy Groß) nebo Stará (latinsky Antiqua) na odlišení od sousední Nové/Malé Hrabové. V roce 1915 bylo ojediněle použito pojmenování Hrabová u Vítkovic (Hrabowa bei Witkowitz).[2]

Historie

Pečetidlo Hrabové z roku 1865

Samostatná obec vznikla před polovinou 13. století. Současné názory historiků se přiklánějí k tomu, že "Grabowe" zmíněné v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z roku 1267 je právě Hrabová. Další písemná zmínka o ní pochází z roku 1297 ze smlouvy mezi olomouckým biskupem a těšínským knížetem. Obyvatelé se živili zemědělstvím a především rybářstvím. Obecní rybníky se táhly od Paskova po Hrabůvku. Od 1. července 1941 byla připojena k Moravské Ostravě. Obec byla během druhé světové války osvobozena Rudou armádou dne 1. května 1945. V letech 1957–1960 obnovila svou samostatnost, poté se však definitivně stala součástí velké Ostravy.

Symboly

Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/88 ze 04.10.1994. Původně měla obec ve znaku svatou Kateřinu s nožovým kolem a mečem, v současnosti ve znaku najdeme kostel svaté Kateřiny a část nožového kola.

Znak

Stříbrno-modře dělený štít; nahoře věž dřevěného kostela přirozených barev, dole vyniká půl zlatého nožového kola.

Prapor

Modrý list se žlutým nožovým kolem.

Pamětihodnosti

Slavní rodáci

Ke známým rodákům patří básník, publicista, překladatel a knihovník Vilém Závada. V Hrabové je pohřben spisovatel, disident a chartista Jaromír Šavrda.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  2. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 288.

Literatura

  • BARCUCH, Antonín a ROHLOVÁ, Eva. Sedm století obce Hrabová 1297–1997. Ostrava: Úřad městského obvodu Hrabová, 1997. Dostupné online.
  • SLAVÍK, Vladimír, SLEPIČKA, Martin a SLÍVA, Milan. Hrabová v období druhé světové války. Fakta a vzpomínky. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2015. Dostupné online.
  • SLEPIČKA, Martin. Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové. 1. vyd. Ostrava: Římskokatolická farnost Ostrava-Hrabová, 2015. Dostupné online.
  • SLEPIČKA, Martin (ed.). Historie obce Hrabová. Dějiny, památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2017. Dostupné online.
  • SLEPIČKA, Martin. Hrabová v čase první světové války a formování samostatného Československa 1914–1919. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2018. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Zdroj