Hraběcí kaple (Jezeří)

Hraběcí kaple
Vnitřní prostor kaple
Vnitřní prostor kaple
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°33′8,33″ s. š., 13°30′7,69″ v. d.
Architektonický popis
Architekt Andreas Altomonte
Stavební sloh barokní architektura
Další informace
Kód památky 43197/5-299 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hraběcí kaple (lidově zvaná Čertova kaple) je nedostavěná pohřební kaple rodu Lobkoviců poblíž zámku Jezeří v okrese Most v Krušných horách. Kaple je od roku 1963 chráněna jako kulturní památka.[1]

Poloha

Kaple se nachází na východním úpatí Jánského vrchu jihozápadně od zámeckého areálu u lesní cesty, která odbočuje vlevo ze silnice směřující na zámek Jezeří. Dříve okolo vedla zeleně značená turistická cesta z Dřínova k zámku.

V lese ve svahu nad kaplí se nachází menší výklenková kaplička, rovněž chráněná jako kulturní památka.[2]

Historie

Autorem barokní kaple byl vídeňský architekt Andreas Altomonte (1699–1780). Výstavba začala v roce 1753, ale nebyla nikdy dokončena. Stavební kámen byl dovážen z kamenolomu na Salesiově výšině mezi Loučnou a Osekem. Střecha kaple se opakovaně zřítila a stavbu provázaly finanční těžkosti, což vedlo k jejímu opuštění.

Povalené sloupy u kaple

Stav

Stavba bez střechy s okrouhlým půdorysem a s předsíní má zachované pouze obvodové zdi. V sousedství kaple jsou uloženy sloupy, ze kterých měl vzniknout portikus. Na počátku 21. století byly pozůstatky kaple volně přístupnou ruinou se zničenou střechou, prolomenými stropy a zničenou fasádou. Podle kontrol z let 2012–2014 stav této kulturní památky, ohrožené vegetací a vandalismem, zůstával nezměněn.[3]

Pověst

Podle pověsti zůstala kaple nedokončená kvůli smrti stavitelů. Majitel zámku Jezeří Ferdinand Josef z Lobkowicz chtěl vybudovat kapli s trnem z Kristovy trnové koruny, ze které by se stalo poutní místo. Během stavby jej však usmrtil padající kámen. Jeho bratr Oldřich Felix z Lobkowicz ve výstavbě pokračoval, i on byl však smrtelně zraněn stromem pokáceným na stavební dříví. Klenbu kaple zničil ďábel v podobě velkého černého jelena. Nikdo z rodiny Lobkoviců se pak již nesnažil ve stavbě pokračovat a kaple zůstala nedokončena.

Trn z Kristovy koruny byl nakonec na zámek Jezeří předán, ovšem ztratil se po 2. světové válce a podle legendy je prý stále ukryt na zámku Jezeří.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-14]. Identifikátor záznamu 155465 : kaple zvaná Hraběcí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-05]. Identifikátor záznamu 155098 : kaple výklenková. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  3. ↑ Seznam ohrožených nemovitých památek: kaple zvaná Hraběcí [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2014-12-18 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • FOITSCHEK, Jan. Pověst o Hraběcí kapli. Kulturní kalendář Mostecka. 1966, čís. 3, s. 27–28. 
  • KONEČNÝ, L. J. Tajemná zřícenina (Hraběcí kaple pod zámkem Jezeří). Kulturní kalendář Mostecka. 1965, čís. 12, s. 26. 

Externí odkazy

Zdroj