Hrádek u Manětína
Hrádek | |
---|---|
Pohled od jihovýchodu
| |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Manětín |
Okres | Plzeň-sever |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°0′30″ s. š., 13°15′44″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 16 (2021)[1] |
Katastrální území | Hrádek u Manětína (2,35 km²) |
Nadmořská výška | 430 m n. m. |
PSČ | 331 01 |
Počet domů | 18 (2011)[2] |
Hrádek
| |
Další údaje | |
Kód části obce | 91472 |
Kód k. ú. | 691470 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrádek (německy Ratka) je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část města Manětín. Katastrální území Hrádek u Manětína měří 234,56 hektaru.[3]
Název
Německý název Ratka vznikl z genitivu českého názvu Hrádek. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: in Hradeck (1337), hradek (1558), Hradeckh (1642), Ratka nebo Hradek (1785) a Ratka nebo též Hradka a Hradek (1838).[4]
Historie
První písemná zmínka o Hrádku pochází z roku 1337, kdy vesnice patřila Oldřichu Pluhovi z Rabštejna, jehož syn ji roku 1351 daroval rabštejnskému faráři. V letech 1360–1509 Hrádek patřil k panství hradu Sychrov a od roku 1510 k rabštejnskému panství, jehož součástí zůstal až do zrušení patrimoniální správy.[5]
Do roku 1784 Hrádek patřil k rabštejnské faře a potom byl převeden k manětínské farnosti. Do Manětína docházely také do farní a později německé obecné školy. Česká škola byla zřízena Ústřední maticí školskou 31. srpna 1935. Nejprve se v ní vyučovalo v domě čp. 1 a vlastní budovu škola získala v roce 1937. Menšinové české obyvatelstvo ve vsi od 15. října 1935 podporoval místní odbor Národní jednoty pošumavské.[5]
Přírodní poměry
Ves leží na ostrožně nad pravým břehem Hrádeckého potoka, 3 km severovýchodně od Manětína. Hrádek leží na západním okraji přírodního parku Horní Střela. Hrádek na severu sousedí se Stvolny, na severovýchodě s Kotanečí, na východě s Vysočany, na jihu s Brdem a na jihozápadě s Manětínem. Severně od Hrádku jsou na Hrádeckém potoce Malý a Velký Pardouskův rybník s bývalým mlýnem (Bartuschkamühle), západně od nich je u silnice II/205 ještě Pišenický rybník.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 89 obyvatel (z toho 44 mužů), z nichž bylo 21 Čechoslováků a 68 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 86 obyvatel: 21 Čechoslováků a 65 Němců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 121 | 105 | 97 | 99 | 88 | 89 | 86 | 59 | 51 | 43 | 38 | 30 | 27 | 21 | 16 |
Počet domů | 20 | 20 | 20 | 20 | 19 | 19 | 19 | 15 | 15 | 9 | 8 | 13 | 15 | 18 | 18 |
Obecní správa
Při vzniku obcí se v roce 1850 Hrádek stal osadou obce Vysočany. Od roku 1901 byl samostatnou obcí v soudním okrese Manětín a politickém okrese Kralovice (s výjimkou let 1855–1868, kdy patřil ke smíšenému politicko-soudnímu okresu Manětín). Po přijetí Mnichovské dohody byla vesnice připojena k Říšské župě Sudety. Obecní úřad ukončil činnost nejspíš v květnu 1945, kdy jej nahradila místní správní komise.[5]
Dne 13. ledna 1919 byl starostou obce zvolen Leopold Wittmann, který svou funkci obhájil i ve volbách 25. září 1923.[5]
Pamětihodnosti
- Výšinné opevněné sídliště s terénními relikty středověkého hradu Brdo
- Pohřebiště ze střední doby halštatské[10] až časného období laténské kultury) v oblasti pole Na Hrobcích, které se nachází západně od vesnice, bylo objeveno náhodně traktoristou roku 1964 a v letech 1965–1982 zkoumáno Evou Soudskou. Prozkoumáno bylo 221 hrobů a 21 s nimi souvisejících objektů na západním a severním okraji pohřebiště, jehož velká část byla zničena hlubokou orbou.[11] Nejvýznamnějším nálezem je bronzová maskovitá spona ve tvaru mužské figurky, která je součástí sbírky Národního muzea.[12] Část výbavy hrobů tvoří jednoduché zlaté kroužky a jiné drobné předměty, které jsou pravděpodobně místního původu a materiál na jejich výrobu byl získáván těžbou zlata v okolí Manětína.[13]
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Hrádek u Manětína [online]. 2013-01-01 [cit. 2023-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hrádek, s. 742.
- ↑ a b c d FLANDERKOVÁ, Jitka. Archiv obce Hrádek (1839) 1901–1945 (1947) [online]. Plasy: Státní oblastní archiv v Plzni – Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích, 2019 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 163.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ FIKAR, Vojtěch. Pohřební ritus doby halštatské v západních Čechách. Plzeň, 2013 [cit. 2016-11-09]. 61 s. Bakalářská práce. Fakulta filozofická Západočeské univerzity. Vedoucí práce Petr Menšík. s. 24. Dostupné online. Archivováno 10. 11. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ AUGUSTINOVÁ, Anna. Hradiště Podštěly v Karlovarském kraji – základní prospekce, aktuální zhodnocení nálezů a sídelní kontext. Praha, 2014 [cit. 2017-04-22]. 80 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Alžběta Danielisová. s. 42. Dostupné online.
- ↑ MUZEUM, Národní. Archeologická sbírka. Národní muzeum [online]. [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.
- ↑ ROVNEROVÁ, Taťána. Těžba zlata na Manětínsku. Acta rerum naturalium. 2012, roč. 12, s. 109. Dostupné online [PDF online]. ISSN 2336-7113.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrádek na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Hrádek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Spona z Hrádku ve sbírce Národního muzea