Hory Matky Boží

Hory Matky Boží
Hory Matky Boží
Hory Matky Boží
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Velhartice
Okres Klatovy
Kraj Plzeňský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 96 (2021)[1]
Katastrální území Hory Matky Boží (1,06 km²)
Nadmořská výška 675 m n. m.
PSČ 341 42
Počet domů 119 (2011)[2]
Hory Matky Boží
Hory Matky Boží
Další údaje
Kód části obce 44997
Kód k. ú. 644994
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hory Matky Boží (německy Bergstadtl Unserer Lieben Frau) jsou částí obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Vesnice leží v nadmořské výšce okolo 675 metrů. V roce 2011 zde trvale žilo 101 obyvatel.[3]

Název

Vesnice je pravděpodobně pojmenována po dolu Nálezná jáma Matky Boží.[4] Název se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Hory Matky Boží (1520), „na horach Strzibrnych Welharticzkych slove Matky Bozij Sniežny“ (1610) a „v Matky Boži na Horach Welharticzkych“ (1630).[5] V osmnáctém a devatenáctém století se užíval také lidový název Zlámané Hory.[6]

Historie

Nejstarší stopy po těžbě rudních ložisek v okolí vesnice pochází z desátého až dvanáctého století, ze kdy se dochovaly sejpy podél Ostružné a jejích přítoků. První krátké štoly podél křemenných žil pochází ze třináctého století, ale na jeho konci již byla zdejší ložiska zlata pravděpodobně vyčerpaná.[4]

Rozmach hornictví nastal až s objevem stříbronosného galenitu v první čtvrtině šestnáctého století, kdy patřilo velhartické panství patřilo Zdeňku Lvovi z Rožmitálu. Z 19. listopadu 1519 pochází zmínka o jámě svaté Anny propůjčené Baltazaru Bohuchvalovi a jen o několik dnů později získal práva k Nálezné jámě Matky Boží Jiří Popel z Lobkovic.[4]První písemná zmínka o osadě pojmenované podle jámy[4] pochází z roku 1520.[7] Rozvoj dolování výrazně podpořil král Ludvík Jagellonský, když osadu dne 12. listopadu 1522 povýšil na horní město[4] a udělil mu trhové a várečné právo. Kromě toho městu věnoval znak s pečetí a obyvatele osvobodil od poddanství.[8]

Většina dolů bývala na východní straně vrchu Křížovka a na vrchu Kalvárie. Dolů bylo v polovině šestnáctého století asi třicet a většina z nich nepřesahovala hloubku 80–100 metrů. Doly byly odvodňovány pomocí dědičných štol svatého Kryštofa, Vavřince, Šmelcířské a tzv. hluboké. Většina ložisek byla vyčerpána okolo poloviny šestnáctého století. Pokusy o obnovu dolování v sedmnáctém století skončily neúspěšně a stejný výsledek měly také snahy ve druhé polovině osmnáctého století. Dochovaným pozůstatkem jednoho z těchto mladších dolů je až tři metry hluboká propadlina s haldou u silnice do Drouhavce. Jiné staré důlní dílo na úpatí Křížovky sloužilo od roku 1914 k napájení koupaliště.[8]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 596 571 575 654 665 645 537 392 370 266 185 164 121 101 96
Počet domů 98 103 102 104 106 114 119 124 139 97 76 67 115 119 119

Pamětihodnosti

  • Barokní kostel Jména Panny Marie (637 m) byl založen v roce 1637.
  • Severně od města byla v roce 1842 postavena poutní kaple Proměnění Páně, ke které od hřbitova vede 14 nepravidelně roztroušených kapliček Křížové cesty. Kalvárie je na místě kříže, u kterého se modlívali horníci, než vstoupili do šachty. Vlevo vedle kaple je pod křížem studánka.
  • Roku 1995 bylo ve vsi založeno muzeum zaměřené na historii regionu, hornickou minulost, řemesla a místní tradice.[8]
  • V roce 2000 byla otevřena naučná stezka Důlní činnost v okolí Hor Matky Boží s cílem seznámit návštěvníky s dochovanými stopami po historické těžbě surovin a okolními památkami. Stezku dlouhou čtyři kilometry tvoří dvanáct zastavení.[11]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 236. 
  4. a b c d e ZELENKA, Jaromír; ŽIVOR, Roman. Hornické památky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 659 s. ISBN 978-80-200-2858-7. Kapitola Hory Matky Boží a Velhartice, s. 198. Dále jen Hornické památky České republiky (2019). 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hory Matky Boží, s. 712–713. 
  6. Šumavský rozcestník : Hory Matky Boží. www.sumava.cz [online]. [cit. 2019-05-30]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 296. 
  8. a b c Hornické památky České republiky (2019), s. 200.
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  11. Hornické památky České republiky (2019), s. 202.

Externí odkazy

Zdroj