Hornšperk

Hrad Hornšperk
Poloha
Adresa Sokołowsko, PolskoPolsko Polsko
Souřadnice 50°41′38″ s. š., 16°19′5″ v. d.
Další informace
Kód památky 675 a A/4189/675
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rogowiec (německy Hornschloss, česky Hornšperk[1]) je zřícenina hradu v severní části Javořích hor ve Středních Sudetech v Dolnoslezském vojvodství.

Historie

První dřevěnou pevnost na vrchu Rogowiec postavil Boleslav I. Vysoký ve 12. století. Na konci 13. století (kolem roku 1292) nechal kníže Boleslav I. Surový postavit zděný hrad jako jeden z článků řetězu opevnění podél české hranice. Hrad se poprvé objevuje v listinách z let 1292 a 1299. V obou případech je jako kastelán hradiště uváděn Reinsko (z Makovic), úředník na dvoře Boleslava I. V obou případech se jedná o kastelána hradiště. Rogowiec jako kastelánství je zmiňován také v listině z roku 1340.[2]

V roce 1316 se stal základnou legnického knížete Vladislava, který se dostal do konfliktu s Boleslavem z Brzegu. Odtud podnikl spolu s rytířem z Rogowce a družinou složenou z psanců, označovaných jako „vyhnanci, uprchlíci a zatížení dluhy“,[2] nájezd na bratrovo knížectví. Během války mezi Bolkem II. a Janem a Karlem Lucemburským v roce 1345 měl hrad sloužit jako vězení pro "zrádce".[2] V důsledku toho zde údajně zůstal v ústraní Jindřich ze Schweinischenu. V roce 1353 prý na hradě pobýval Bolko II. v rámci příprav na svůj vpád do zemí Koruny české. Hradiště je v roce 1353 uvedeno mezi tvrzemi a jarmarky svídnicko-javorského knížectví na listinách o živé dohodě mezi Bolkem II. a Karlem IV.. Také na listině Karla IV. z roku 1364 je hrad uveden mezi tvrzemi Bolka II. V letech 1361 až 1374 byl purkrabím tvrze Mikuláš Bolcze, protektor svídnického dvora, který ji měl přivést k rozkvětu. Státní charakter si hrad udržel i po smrti Anežky, manželky Bolka II. (1392), kdy bylo svidnicko-javorské knížectví připojeno k České koruně.[2]

V roce 1404 Václav IV. udělil tvrz Janu Krušinovi z Lichtenburka, starostovi Svídnicko-Javorského knížectví. Z roku 1409 pochází zmínka o purkrabím hradu Franczkovi Adelungspachovi.[2] Během husitských válek byl dobyt a zpustošen husity, poté se stal sídlem loupeživých rytířů. V roce 1420 jej dobyl loupeživý rytíř František z Pogorelly a v roce 1429 hrad padl do rukou loupeživého rytířského rodu Schellendorfů, kteří se zmocnili i sousedního Radošna. Schellendorfové a jejich potomci jej drželi až do roku 1482.

Stejně jako několik dalších hnízd opozice vůči Vroclavi a Matyáši Korvínovi byl hrad v roce 1482 dobyt vojskem Matyáše Korvína vedeným Georgem von Stein, který se pevnosti zmocnil a zničil ji tak, že už nikdy nevstala z ruin. Od té doby zůstal hrad v troskách. Na počátku 16. století získal okolní panství včetně zříceniny hradu hrabě von Hochberg, pán zámku Książ.

Funkce hradu

  • Sloužil k upevnění vrchní moci v dosud velmi řídce osídlených horských oblastech.
  • Spolu s hrady Radosno, Grodno a Nový Dvůr tvořil místní pohraniční fortifikační linii na jižní hranici s Čechami.
  • V 15. století byl sídlem loupeživých rytířů.
  • Střežil středověkou obchodní stezku na úpatí Rogowce v údolí Rybné.
  • Sloužil jako titulární sídlo správy panství.

Přírodní poměry

Zřícenina kamenného hradu Hornšperk z konce 13. století se nachází v severní části Javořích hor západně od obce Grzmiąca. Hrad byl postaven na kuželovitém a skalnatém vrchu Rogowiec, který se tyčí do výšky 870 m n. m., v sousedství skalních útvarů Skalne Bramy. Vrchol, vytvořený z permských melafyrů a okolí zříceniny hradu je porostlé bukovým a smrkovým lesem nižšího subalpínského pásma. Svahy Rogowce jsou strmé, rozřezané malými, ale hlubokými údolími a poseté malebnými permskými skalami.

Rogowiec je nejvýše položeným hradem v Polsku.[3] Z vrcholu se otevírají panoramatické výhledy. Na východě a severovýchodě jsou vidět Soví hory, na severu Wałbrzyské hory, na západě a jihu Kamenné hory.

Popis

Hrad Rogovec byl postaven koncem 13. století na skalnatém strmém kopci z neopracovaného štípaného kamene, na půdorysu rozšířené podkovy. Hrad se skládal z horního hradu, mezihradí, dolního hradu a nádvoří uvnitř hradu.

Horní hrad, ležící na nepravidelném terénu, byl nepravidelného tvaru, přizpůsobený terénu a zahrnoval víceméně trojúhelníkový tvar o rozměrech asi 30 × 20 metrů a ploše asi 700 m², na jeho západním cípu ve východní části předhradí stála okrouhlá věž o průměru asi deset metrů a síle zdí v úrovni terénu asi 3,6 metru. Na západním konci hradního paláce stála věž o průměru asi deset metrů a síle zdí v úrovni terénu asi 2,5 metru. Na západním konci hradního paláce stála věž o průměru asi deset metrů a síle zdí v úrovni terénu asi 3,6 metru.

Dvoukřídlá obytná budova se nacházela v jihozápadním rohu nádvoří připojeného k severní a východní kurtině a s věží byla spojena tunelem. Celá stavba byla obehnána vysokou hradbou o tloušťce asi dvou metrů ze štípaného kamene. Zeď byla propojena s věží. Na úzkém nádvoří se nacházela věž, stáje, hospodářské budovy a prostory pro posádku.

Dolní hrad měl dvě věže, budovu se vstupní branou a vedle hradeb se nacházela druhá linie opevnění hradiště. K hradu vedla cesta zabezpečenou vstupní branou. Ve 14. století byla na místě východního křídla postavena obytná věž na půdorysu obdélníku (o stranách 9,2 × 11 metrů) a obranná linie byla posílena vybudováním půlkruhové bašty v severovýchodním nároží hradu.

Dochované relikty knížecího hradu tvoří fragmenty obvodových zdí, několik zbytků věží a fragment válcové věže vysoké asi 3 metry. V současné době probíhají na hradě výkopové práce studentů archeologie a etnologie Vratislavské univerzity pod vedením Dr. Artura Boguszewicze.

Přístup

Přes zříceninu hradu vede Žlutá turistická trasa spojující Głuszyca – úkryt PTTK Andrzejówka. Přes úpatí Rogowce vedou

  • červená turistická trasa Hlavní sudetská trasa
  • modrá turistická trasa spojující Rybnicki Grzbiet – přístřešek PTTK Andrzejówka.

Galerie

  • Rogowiec
    Rogowiec
  • Rogowiec
    Rogowiec
  • Rogowiec
    Rogowiec
  • Rogowiec
    Rogowiec
  • Rogowiec
    Rogowiec

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zamek Rogowiec na polské Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. (polsky) 
  2. ↑ a b c d e BOGUSZEWICZ. Corona Silesiae. [s.l.]: BIGI, 2010. Dostupné online. ISBN 978-83-922130-8-6. (polsky) 
  3. ↑ LAMPARSKA, Joanna. Dolny Śląsk jakiego nie znacie. [s.l.]: Asia-Press, 2002. 80 s. ISBN 83-911564-4-3. 

Externí odkazy

Zdroj