Horník

Horník od slova hora byl člověk, který si pronajal místo a financoval těžbu (platil výplaty havířům) a za to mu náležel vytěžený kov (nebo jeho podíl, záleželo na smlouvě). Horník tak obvykle byl bohatý měšťan.

Později horník zobecněn jako jakýkoliv pracovník na dolech, později horník nepřesně zaměňován s havířem.

Jiný význam slova staročesky vinař horník = majitel vinice z horenských práv (pochází ze starých římských práv).[1][2][3]

příjmení osob
jiný význam

Reference

Podobná příjmení

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo horník ve Wikislovníku

Zdroj