Horní Čermná

Horní Čermná
jedna z uliček v Horní Čermné
jedna z uliček v Horní Čermné
Znak obce Horní ČermnáVlajka obce Horní Čermná
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Lanškroun
Obec s rozšířenou působností Lanškroun
(správní obvod)
Okres Ústí nad Orlicí
Kraj Pardubický
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°58′14″ s. š., 16°36′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 015 (2023)[1]
Rozloha 17,67 km²[2]
Nadmořská výška 421 m n. m.
PSČ 561 56
Počet domů 371 (2021)[3]
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Horní Čermná 1
561 56 Horní Čermná
obec@hornicermna.cz
Starosta Lukáš Lešikar
Oficiální web: www.hornicermna.cz
Horní Čermná
Horní Čermná
Další údaje
Kód obce 580279
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Čermná (německy Ober Böhmisch Rothwasser) je obec ležící ve východní části okresu Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji nedaleko hranice s okresem Šumperk v Olomouckém kraji. Obec má přibližně 1 000[1] obyvatel. Táhne se podél silnic druhé třídy. Leží asi 8 km od obce s rozšířenou působností – města Lanškrouna a 19 km od okresního města Ústí nad Orlicí.

Historie

První zmínka o obci je z roku 1304 (za vlády předposledního Přemyslovce na českém trůně – krále Václava II.). V minulosti byla Horní Čermná částí již zaniklého městyse Čermná u Kyšperka. Po Mnichovské dohodě připadla obec jako součást Sudet k Německu.

Exulanti

V době pobělohorské obyvatelé Čermné (Horní i Dolní) stáli před volbou buď konvertovat ke katolické víře, nebo ze země odejít. V roce 1737 odešla první skupina Českých bratří (asi 350 lidí) do Českého Rixdorfu v Německu.[4] O pět let později se situace zhoršila, ale obyvatelé Čermné už na výběr neměli. V dubnu 1742 odešly z Čermné do Münsterbergu např. tyto rodiny (abecedně): Jan Appl (*20.10.1686) - převod jeho statku v Čermné na bratra Pavla byl draze vykoupen, Jan Bárta (*9.9.1709), Martin Bednář (*1701), Coufal Jan (1680), Dušek Martin (*1699), Dušek Matěj (*1714), Jandera Pavel (9.3.1702) měl osm dětí, emigrovali ve skupině čítající 100 osob... atd.[5] Někteří z těchto exulatů spoluzakládali nové české osady v pruském Slezsku, např. Friedrichův Tábor, Husinec, byli i Zelově, ale většinou šli do Rixdorfu či do Berlína za svými krajany.

Členění obce

K obci připadá několik okolních osad (pouze Nepomuky jsou ale evidenční částí):

  • Kalhoty (či Kalhota) – severně
  • Stěžník (či Stežník) – východně
  • Zlomy (či Zloma) – východně
  • Nepomuky – jihovýchodně
  • Sebranice – jihovýchodně
  • Mariánská Hora – jihozápadně

Doprava

Nachází se zde osm autobusových zastávek:

  • Horní Čermná, křižovatka Mariánská Hora
  • Horní Čermná, Nepomuky
  • Horní Čermná, Nepomuky,točna
  • Horní Čermná, Jednota
  • Horní Čermná, sokolovna
  • Horní Čermná, Krčma
  • Horní Čermná, u čerpadla
  • Horní Čermná, Kalhoty

Památky

Turistika

Jihozápadně od obce se na Mariánské hoře nachází rozhledna zvaná Mariánka.

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. ISBN 80-7017-253-3. 
  5. ↑ JÍLEK, JAN, 1707-1780. Jan Jílek : krejčí, který chodil s Bohem. 3. vyd. vyd. Vojnův Městec: České studny 142 s. 

Literatura - autorka Edita Štěříková

  • Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, 1999 (včetně některých životopisů)
  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
  • Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
  • Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
  • Z nouze o spaseni. Česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska, 1992

Externí odkazy

Zdroj