Horní Údolí

Horní Údolí
Horní Údolí
Horní Údolí
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Zlaté Hory
Okres Jeseník
Kraj Olomoucký kraj
Historická země Slezsko
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°12′59″ s. š., 17°21′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 12 (2021)[1]
Katastrální území Horní Údolí (19,90 km²)
Nadmořská výška 615 m n. m.
PSČ 793 76
Počet domů 39 (2011)[2]
Horní Údolí
Horní Údolí
Další údaje
Kód části obce 193143
Kód k. ú. 793141
Zaniklé obce.cz 10223
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Údolí (do 1949 Horní Grunt,[3]něm. Ober-Grund, Obergrund[4]) je osada (místní část) města Zlaté Hory. Leží 6 km jihozápadně od Zlatých Hor, ve Zlatohorské vrchovině při jejím pomezí s Hrubým Jeseníkem, na horním toku potoka Olešnice.

Historie

Kostel (bývalý farní) sv. Jana Křtitele

Horní Údolí je poprvé jistě zmiňováno roku 1450 jako Horní Olešnice (něm. Obeder-Olsnitz), počátkem 16. století již pod jménem Ober Grund. Stopy hlubinného dolování na Příčném vrchu jsou však archeologicky datovány již do 13. století, přičemž hlubinnému dolování jistě předcházela těžba v povrchových, „měkkých“ dolech. Zdejší ložiska zlata (rudný revír Starohoří – Altenberg) byla zřejmě prvními využívanými zlatými doly v podhůří Jeseníků. Po roce 1848 jen dočasné pokusy o těžbu rudy, které zanikly roku 1903. Hornictví nahrazeno částečně plátenictvím a dřevařstvím. Byly zde mlýny a pily, výroba šindele a k roku 1908 i kamenolom. K roku 1900 se připomíná hasičský spolek a k roku 1925 i zemědělský spolek. Obecná škola zmíněná roku 1848 měla k roku 1900 dvě třídy. Těžba obnovena po roce 1948.[5] Až do zrušení patrimoniální správy roku 1850 patřilo Horní Údolí k panství Cukmantl (Zlaté Hory), které bylo v majetku vratislavských biskupů. Od roku 1949 byla obec spojena s Dolním Údolím v jednu obec pod názvem Údolí. Roku 1960 bylo připojeno jako osada ke Zlatým Horám.

Z roku 1632 pochází původní raně barokní stavba farního kostela svatého Jana Křtitele. - Prvním lokalistou byl ustanoven P. Johann Haucke (Hancke), který zde zemřel 27. února 1771. Lokálie Horní Údolí byla vyfařena z farnosti Zlaté Hory až v roce 1893 a prvním jejím farářem byl jmenován P. Albert Vogel, který zemřel roku 1921 v Javorníku. Farnost Horní Údolí byla z rozhodnutí olomouckého arcibiskupa Msgre Jana Graubnera podle kánonu 515 § 2 CIC zrušena dne 1. října 1994 a obce patřící do této farnosti a jejich obyvatelé včleněni opětovně do farnosti Zlaté Hory.

Roku 1938 obec připojena k Německu a 8. května 1945 obsazena Rudou armádou. Do roku 1945 byla obec čistě německá.[5] Po odsunu původních německých obyvatel po roce 1945 byla v Dolním a Horním Údolí usazena řada řeckých rodin, které se uchýlily do Československa v důsledku občanské války. Mnozí z nových obyvatel se však vrátili do Řecka po změně poměrů v roce 1975.

Horní Údolí bylo od počátku obecní správy roku 1850 samostatnou obcí, ale roku 1960 bylo připojeno jako osada ke Zlatým Horám.

V obci je zachována řada vesměs dřevěných lidových staveb z 19. století. Od roku 2004 je Horní Údolí spolu s vedlejším Dolním Údolím (a podobně jako sousedící Rejvíz) vesnickou památkovou zónou.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Horního Údolí podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[6][7][8][9]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 714 706 686 645 630 580 587[p 1] 542 201 19 138[p 2] 95 60 28 30
  1. ↑ z toho: 6 Čechoslováků, 577 Němců; 586 řím. kat., 1 evang.
  2. ↑ spolu s Dolním Údolím

V Horním Údolí je evidováno 49 adres : 43 čísla popisná (trvalé objekty) a 6 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 35 domů, z toho 11 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Zlatých Horách.
Propadlá Olověná štola
  • zřícenina hradu Koberštejna z 13. století
  • barokní (z roku 1632), později (v letech 1886-1888) novogoticky přestavěný římskokatolický filiální (dříve farní) kostel svatého Jana Křtitele
  • bývalý poutní komplex – obnovovaná kaple sv. Anny a torzo kaple Bolestné Panny Marie z roku 1902, nad obcí na svahu Příčné hory. Dříve zde stávala i kaple sv. Marty, byla zbořena r. 1960.
  • litinový kříž na hřbitově a socha sv. Floriána z dílny sochařské rodiny Kutzerů
  • Lesní hřbitov – památník sovětských zajatců zemřelých za II. světové války
  • středověká Olověná štola
  • rudní revír Starohoří, využívaný od 13. století

Významní rodáci

  • Bernard Kutzer (1794-1864) – sochař, vytvořil s bratry Cyrilem a Patriciem a syny Raimundem a Rafaelem významnou sochařskou dílnu [5].

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 858. 
  5. ↑ a b c BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 652–653. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 31. 
  8. ↑ http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce
  9. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 978–979. 
  10. ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010

Externí odkazy

Zdroj