Holub chathamský

Jak číst taxoboxHolub chathamský
alternativní popis obrázku chybí
Holub chathamský
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád měkkozobí (Columbiformes)
Čeleď holubovití (Columbidae)
Rod holub (Hemiphaga)
Binomické jméno
Hemiphaga chathamensis
(Rothschild, 1891)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holub chathamský (Hemiphaga chathamensis) je velký druh lesního holuba, který je endemický Chathamským ostrovům (jihozápadní část Tichého oceánu). Původně byl hojně rozšíření po Chathamově ostrově, Pittově ostrově a ostrovech Rangatira a Mangere. Po kolonizaci Chathamských ostrovů osadníky evropského původu (19. století) se populace holubů začala rapidně zmenšovat, a to následkem zavlečených savčích predátorů (hlavně koček) i z důvodu masivního odlesňování. Populace holubů chathamských dosáhla minima kolem roku 1989, kdy přežívalo posledních 45 jedinců. Následkem intenzivní kontroly predátorů došlo k obnově populace, která se k roku 2009 odhadovala na 600 holubů chathamských.

Systematika

Druh poprvé popsal Lionel Walter Rothschild, druhý baron Rothschild v roce 1891. Rothschild nově popsaného holuba pojmenoval jako Carpophaga chathamensis.[2] Druh byl později přeřazen do rodu Hemiphaga. Rothschild považoval holuba za nový, plnohodnotný druh, nicméně většina autorů 20. století o taxonu psala jako o poddruhu holuba maorského (Hemiphaga novaeseelandiae), a pojmenovávala jej tedy jako Hemiphaga novaeseelandiae chathamensis. Rozsáhlá osteologicko-morfologická studie z roku 2001 se však jednoznačně přiklonila k tomu, že se jedná o samostatný druh.[3] Klíčové taxonomické autority nedlouho na to uznaly samostatnost druhu.[4][5]

Holub chathamský se společně s holubem maorským řadí do rodu Hemiphaga a čeledi holubovití (Columbidae). Domorodý název druhu zní parea.[6]

Popis

Holub chathamský

Délka těla holuba chathamského dosahuje kolem 55 cm. Holub váží cca 800 g,[7] což z druhu činí jednoho z nejtěžších zástupců holubů.[8]

Hlava, krk a horní část hrudi jsou modročerné s jemným nádechem modré až zelené iridiscentní barvy. Spodní část hrudi, břicho a stehna jsou čistě bílé, přičemž přechod mezi modročernou vrchní částí hrudi a bílou spodní částí je velmi ostrý. Kostřec a ocasní krovky jsou světle šedé, záda a křídla jsou kaštanová. Zobák je červený s výrazným oranžovým zakončením, nohy a duhovky jsou karmínové.[9][7] Juvenilní jedince lze rozpoznat podle fádněji zbarveného opeření a jejich bílá hruď často mívá rozmazané šedé skvrny.[9]

Holub chathamský je velmi podobný holubu maorskému, který žije na novozélandské pevnině. Holub chathamský je však větší (v průměru asi o 4 cm), těžší (o cca 150 g) a peří holuba chathamského je výrazněji do šeda.[7] Na Chathamských ostrovech nicméně záměna nehrozí, protože holub chathamský je jediný druh holuba na tomto souostroví.[9]

Biologie

Sbírka peří holuba chathamského

Jedná se o lesní druh holuba, který ke svému životu nutně potřebuje zalesněné území, nicméně vyskytuje se i v otevřené zemědělské krajině v blízkosti lesa, občas v hejnech o stovce jedinců. Hřaduje vysoko v korunách stromů. Je poměrně krotký. Jedná se o velmi důležité roznašeče semen velkých křovin i vysokých ovoconosných stromů.[9]

Živí se hlavně ovocem, jídelníček doplňuje listy, pupeny a květy. V době nedostatku ovoce se holubi maorští krmí hlavně listy. K rozmělnění této tuhé stravy jim dobře slouží jejich silný zobák, který je mnohem silnější než u holuba maorského, a který se patrně vyvinul pro tyto účely.[9]

Hnízdění

Může zahnízdit kdykoliv v roce, nejčastěji však zahnizďuje mezi červnem a listopadem v zimním a časně jarním období.[10] Doba zahnízdění je úzce napojena na množství úrody místního ovoce, zejména místní aralkovité křoviny Pseudopanax chathamicus. V případě hojné úrody ovoce může pár vyvést i 2 či 3 snůšky, které se mohou překrývat, tzn. k novému zahnízdění může dojít ještě v době, kdy se pár na jiném hnízdě stará o mládě.[11] Samice nejčastěji snáší 1 vejce,[11] avšak v případě hojnosti potravy i 2.[9][10]

Hnízdo je mělké, talířovitého tvaru, umístěno bývá 1–10 m nad zemí ve stromoví či ve změti popínavých rostlin. Samice klade 1 bílé vejce o rozměrech 51×34 mm. Doba inkubace trvá kolem 28 dní, na vejcích sedí oba rodiče. O ptáče na hnízdě se starají oba rodiče po dobu 36–53 dní. Nejdříve jej vykrmují tzv. holubím mlékem (kašovitá hmota, kterou holubi vytváří ve voleti z buněk bohatých na bílkoviny a tuky), později regurgitací sezobané ovocné stravy. Po opuštění hnízda je ptáče nadále po několik týdnů krmeno regurgitací potravy, načež dochází k úplnému osamostatnění. Holubi chathamští poprvé zahnizďují v 1. či 2. roce života.[11]

Hnízdící páry jsou poměrně teritoriální. V době hnízdění často posedávají na území svého teritoria na nápadných místech jako jsou okraje nebo vrcholky stromů rostoucích na vyvýšených místech. V případě narušení teritoria jedincem téhož druhu dochází k teritoriálním obranným letům, během kterého se holubi rozletí z bidla strmě vzhůru s roztaženým ocasem, aby se vzápětí snesli zpět na bidlo, kde pak stojí s napnutou hrudí a načepýřením peřím. [9]

Rozšíření a ohrožení

Holubi chathamští byli původně hojně rozšíření po Chathamově ostrově, Pittově ostrově a ostrovech Rangatira a Mangere. Subfosilie holubů jsou dokonce nejčastěji nalezenými subfosiliemi z oblastí dun na Chathamově ostrově. Populace holubů začala rapidně ubývat počátkem 19. století po kolonizaci souostroví evropskými osadníky, kteří začali s masivním odlesňováním ostrovů, kde zanesli nepůvodní savce jako jsou kočky, kusu liščí a prasata. Zatímco kočky lovily holuby přímo, kusu liščí začali konkurovat holubům v potravě a prasata měla velký podíl na destrukci původního habitatu.[12]

Z ostrovů Rangatira a Mangere holubi chathamští vymizeli někdy počátkem 20. století. V 70. letech 20. století holubi takřka vymizeli z Chathamova ostrova.[13] V roce 1989 dosáhla populace holubů absolutního minima s pouhými 45 přežívajícími jedinci. Po spuštění projektů na intenzivní odchyt predátorů však začala populace holubů chathamských opět stoupat. V roce 2009 bylo napočítáno 263 jedinců a celková populace se tehdy odhadovala na 600 holubů. Většina současné populace je soustředěna do jižních částí Chathamova ostrova, kde se stále nachází kvalitně zalesněné území. Vedle zmíněných introdukovaných savců se k novodobým predátorům holubů chathamských řadí i chřástal weka. Vedle kontroly predátorů patří k ochranným opatřením holubů i stavba plotů kolem zbývajících zalesněných koutů ostrovů, což pomáhá v obnově habitatu. Mezinárodní svaz ochrany přírody druh hodnotí jako zranitelný.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ GILL, B.J.; BELL, B.D.; CHAMBERS, G.K.; MEDWAY, D.G.; PALMA, R.L.; SCOFIELD, R.P.; TENNYSON, A.J.D. Checklist of the birds of New Zealand, Norfolk and Macquarie Islands, and the Ross Dependency, Antarctica. Wellington: Te Papa Press in association with the Ornithological Society of New Zealand, 2010. 502 s. Dostupné online. ISBN 978-1-877385-59-9. S. 26. (anglicky) 
  3. ↑ MILLENER, P. R.; POWLESLAND, R. G. The Chatham Islands pigeon (Parea) deserves full species status; Hemiphaga chathamensis (Rothschild 1891); Aves: Columbidae. Journal of the Royal Society of New Zealand. 2001-06-01, roč. 31, čís. 2, s. 365–383. Dostupné online [cit. 2022-06-14]. ISSN 0303-6758. DOI 10.1080/03014223.2001.9517659. (anglicky) 
  4. ↑ Pigeons [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ The eBird/Clements checklist of Birds of the World: v2021. www.birds.cornell.edu [online]. 2021 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ Chatham Island pigeon/parea. www.doc.govt.nz [online]. Department of Conservation [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Heather, Robertson & Onley 2015, s. 150.
  8. ↑ Aikman & Miskelly 2004, s. 80.
  9. ↑ a b c d e f g POWLESLAND, R. G. Parea | Chatham Island pigeon. nzbirdsonline.org.nz [online]. New Zealand Birds Online, 2022 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b POWLESLAND, R. G.; DILKS, P. J.; FLUX, I. A. Impact of food abundance, diet and food quality on the breeding of the fruit pigeon, Parea Hemiphaga novaeseelandiae chathamensis, on Chatham Island, New Zealand. Ibis. 2008-06-28, roč. 139, čís. 2, s. 353–365. Dostupné online [cit. 2022-06-15]. DOI 10.1111/j.1474-919X.1997.tb04634.x. (anglicky) 
  11. ↑ a b c Heather, Robertson & Onley 2015, s. xxx.
  12. ↑ Parea Recovery Plan 2001-2011 [online]. Wellington, New Zealand: Department of COnservation, 2001 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Aikman & Miskelly 2004, s. 80–81.
  14. ↑ Chatham Pigeon [online]. BirdLife International, 2016 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • AIKMAN, Hilary; MISKELLY, Colin, 2004. Birds of the Chatham Islands. Wellington, New Zealand: Department of Conservation. Dostupné online. ISBN 0-478-22565-2. (anglicky) 
  • HEATHER, Barrie; ROBERTSON, Hugh; ONLEY, Derek, 2015. The Field Guide to the Birds of New Zealand. Auckland: Penguin Books. ISBN 9780143570929. (anglicky) 
  • HIGGINS, P. J.; DAVIES, S.J.J.F, 1996. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Volume 3, Snipe to pigeons. Svazek 3. Melbourne: Oxford University Press. Dostupné online. ISBN 978-0195530704. (anglicky) 
  • Kolektiv autorů, 2010. Reader's digest complete book of New Zealand birds. Příprava vydání C. J. R. Robertson. Wellington: Reader's Digest Service Pty Limited. ISBN 0-474-00048-6. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj