Hofheim am Taunus

Hofheim am Taunus
Centrum města s kostelem sv. Petra a Pavla
Centrum města s kostelem sv. Petra a Pavla
Hofheim am Taunus – znak
znak
Poloha
Souřadnice 50°5′15″ s. š., 8°26′41″ v. d.
Nadmořská výška 135 m n. m.
Časové pásmo UTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Hesensko
Vládní obvod Darmstadt
Zemský okres Mohan-Taunus
Hofheim am Taunus na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 57,43 km²
Počet obyvatel 39,326 (31. 12. 2023)
Hustota zalidnění 685 obyv./km²
Správa
Starosta Christian Vogt (CDU)
Oficiální web www.hofheim.de
Telefonní předvolba 06192, 06122, 06198
PSČ 65719
Označení vozidel MTK
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hofheim am Taunus je středně velké město v německé spolkové zemi Hesensko ve vládním obvodu Darmstadt v okrese Mohan-Taunus. Město se rozkládá v údolí pod vrchy Taunusu, přibližně 17 km západně od Frankfurtu nad Mohanem. Žije zde přes 39 tisíc obyvatel.

Administrativní členění

Město sestává ze sedmi místních částí. Jsou to vlastní Hofheim (14.632 obyvatel), Diedenbergen (4 184), Langenhain (3 488), Lorsbach (2 911), Marxheim (9 395), Wallau (4 498) a Wildsachsen. Nejvyšším místem v katastru města je vrch Judenkopf (Židovská hlava) s vrcholem v nadmořské výšce 410 m.

Historie

Michaelsberg, pravěká kupolová pec (rekonstrukce)

První stopy osídlení pocházejí z doby kamenné a byly zdokumentovány při ústí řeky Schwarzbach. Souvislejší osídlení náleželo k michelsberské kultuře do doby mezi léty 4400 až 3300 př. n.l. a sahalo v pásu od Pařížské pánve až po jižní Německo. Na Michaelesbergu (asi 4 km od centra města) byla zdokumentována kupolová pec, jejíž kopie zde slouží dosud.

Dolní brána se zbytkem hradební zdi
Stará radnice
Kostel sv. Petra a Pavla

Kolem roku 30/40 našeho letopočtu oblast osídlili Římané, kteří hlídali obchodní stezku mezi Mohučí a Nidou a sídlili v dnešním Frankfurtu-Heddernheimu. K ochraně jejich hranice (Limes Triangula) byla postavena pevnost Hofheimː zpočátku pozemní valy a od roku 75 n. l. za císaře Vespasiána také kamenné hradby.

Obec byla poprvé písemně zmíněna v listině z roku 1254 pod názvem Hoveheim, ale přípona -heim ukazuje na mnohem dřívější, francké sídlo. Hofheim patřil hraběti Filipovi VI. z Falkenštejna, když císař Karel IV. 21. března 1352 udělil Hofheimu (pod názvem Hobeheim) městská práva. Páni z Hofheimu měli právo stavět hradby, brány a mosty, také šibenici s výkonem hrdelního práva, držet dvůr, provozovat řemesla a pořádat trhy. V císařské válce proti Filipovi staršímu z Falkenštejna město v roce 1366 dobyl mohučský kurfiřt, kterému bylo podřízeno až do roku 1418. Poté následovala vláda hrabat z Eppstein-Königsteinu až do vymření rodu v roce 1535. Vlastníci se v průběhu 16. století změnili pouze dvakrát. V letech 1535 až 1574 patřilo panství hraběti Ludwigu von Stolberg, který v roce 1540 zavedl v Hofheimu náboženskou reformaci, a v letech 1574 až 1581 Kryštofu von Stolberg. Ve třicetileté válce město vyplundrovala vojska francouzská i švédská. v roce 1666 vedl zdejší farář úspěšné procesí za odvrácení moru na vrch Kapellenberg a tamní kapli potom měšťané přestavěli na kostel. V letech 1789 až 1792 vícekrát procházeli a tábořili ve městě francouzští vojáci, když táhli na Frankfurt. První i druhá světová válka postihly především zdejší obyvatelstvo, urbanistický celek staveb starého města se ve srovnání s okolními města dochoval lépe. V meziválečné době a opět po válce v 50.–70.letech se zde sešlo a usídlilo několik avantgardních výtvarných umělců, absolventů uměleckých škol ve Frankfurtu nad Mohanem či Stuttgartu.

Během křišťálové noci z 9. na 10. listopad 1938 Příslušníci NSDAP zničili synagogu (která již nebyla obnovena) a židovské obyvatele postupně transportovali do koncentračních táborů. Od května 1945 do konce roku 1946 byla v Hofheimu posádka americké armády. 1. ledna roku 1980 byl Hofheim povýšen na okresní město zemského okresu Mohan-Taunus.

Památky

  • Zbytky městského opevnění s válcovou věží
  • Stará radnice
  • Katolický farní kostel sv. Petra a Pavla, gotického založení, vícekrát přestavěný
  • Modrý dům manželů Bekkerových

Osobnosti města

  • Elisabeth Winterhalter (1856–1952), první německá lékařka specializovaná na chirurgii
  • Ottilie Roederstein (1859–1937), malířka
  • Sophie Reinheimer (1874–1935), spisovatelka literatury pro děti a mládež
  • Paul Bekker (1882–1937), dirigent, hudební kritik
  • Ludwig Meidner (1884–1966), expressionistický malíř a básník
  • Hanna Bekker vom Rath (1893–1983), německá malířka, sběratelka a galeristka
  • Siegfried Shalom Sebba (1897–1975), malíř a sochař, žil zde v letech 1968–1975
  • Ernst Wilhelm Nay (1902–1968), německý malíř a grafik, žil zde v letech 1945–1952
  • Marta Hoepffnerová (1912–2000), německá fotografka
  • Reinhard Dachlauer (1922–1995), sochař zvířecích plastik, strávil zde dětství

Partnerská města

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hofheim am Taunus na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj