Historické město Sukhothaj a přilehlá historická města

Historické město Sukhothaj a přilehlá historická města
Světové dědictví UNESCO
Sukhothaj
Sukhothaj
Smluvní stát ThajskoThajsko Thajsko
Sukhothaj
Kamphaeng Phet
Si Satchanalaj
Souřadnice
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, iii
Odkaz 574 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1991 (15. zasedání)

Historické město Sukhothaj a přilehlá historická města je název jedné z thajských památek světového kulturního dědictví UNESCO. Sestává ze tří historických parků – Sukhothaj, Kamphaeng Phet a Si Satchanalaj. Nachází se v nich pozůstatky nejdůležitějších měst Sukhothajského království, jehož zlaté období bylo 13. a 14. století a je považováno za první historické thajské království. Založili v roce 1238 princové Pha Mueang a Bang Klang Hao, kteří společnými silami vyhnali Khmery. Jeho konec spadá do roku 1365, kdy se stalo vazalským státem Ayutthaje[1].

Ve všech třech archeoparcích jsou dohledatelné důkazy o společném jazyku, písmu, správním a právním systému a další rysy, které nepochybně potvrzují, že všechny náležely k jedinému politickému subjektu – Sukhothajskému království. Všechna tři města se také chlubila řadou architektonických a sochařských památek, která představují počátek thajské architektury a umění známého jako „sukhotajský styl“.

Popis

  • Sukhothaj se nachází v blízkosti moderního města Sukhothaj ve stejnojmenné provincii. Opevnění města má obdélníkový půdorys o rozměrech 2 km na 1,6 km. Původně bylo Sukhothaj základnou Kmérské říše, proti které se Thajci postavili v polovině 13. století. Archeopark se rozkládá na ploše přibližně 16 000 m2 a nachází se zde komplex 35 budov[1].
  • Si Satchanalaj bylo druhým nejdůležitějším městem království. Známé bylo pro svoji keramika, která se odtud exportovala do celého regionu jihovýchodní Asie.
  • Kamphaeng Phet byl především vojenskou základnou ochraňující okolní obchodní stezky.

Reference

  1. a b ZVOLÁNEK, Pavel. Thajská hlavní města. Země světa. 8.3.2023, roč. 22, čís. 1, s. 6–13. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj