Hinrich Johannes Rink

Hinrich Johannes Rink
Rink v roce 1870
12. inspektor Jižního Grónska
Ve funkci: 1857 – 1868
Předchůdce	Jørgen Nielsen Møller
Nástupce	Albert E. Blichfeldt Høyer
Ředitel Královské grónské obchodní společnosti
Ve funkci: 1871–1882
Předchůdce	Christian Søren Marcus Olrik
Nástupce	Hugo Egmont Hørring
Narození	26. srpna 1819 Kodaň Dánsko
Úmrtí	15. ledna 1893 Christiania Norsko Norsko
Choť	Signe Rink
Alma mater	Kodaňská univerzita Kielská univerzita
Profese	antropolog, geolog, geograf a botanik
Commons	Hinrich Rink
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hinrich Johannes Rink (křestním jménem někdy jako Henrik; 26. srpna 1819, Kodaň – 15. prosince 1893, Oslo) byl dánský geolog, jeden z průkopníků glaciologie a první přesný popisovač vnitrozemského ledu Grónska.^[1][2][3] Rink, který poprvé přijel do Grónska v roce 1848, strávil v arktické oblasti 16 zim a zasloužil se o rozvoj Grónska. Stal se grónským učencem a správcem, působil jako královský inspektor jižního Grónska a posléze se stal ředitelem Královské grónské obchodní společnosti. S knihou „Forstanderskaber“ Rink povzbudil první kroky k samosprávě Grónska.^[4]

Byl také zakladatelem Atuagagdliutit, prvních novin v grónštině.^[5]

Životopis

Raná léta

Rink se narodil v Kodani holštýnským rodičům. Jeho otcem byl Johannes Rink (1783–1865), obchodník z Kielu, a matkou Agnese Margaretha (rozená Hedde) Rinková (1793–1865). Měl bratra Johana Jacoba Rinka (1815–1849).^[6]

Zpočátku se učil u soukromého učitele, později odešel studovat na akademii v Sorø, studoval fyziku a chemii na Kodaňské univerzitě a v roce 1843 získal univerzitní zlatou medaili z chemie. Nějakou dobu působil jako asistent profesora u Williama Christophera Zeiseho. Studoval též na Kodaňské univerzitě.^[7] V zimě 1844-45 Rink studoval medicínu, absolvoval kurz anatomie a poslouchal přednášky v Berlíně. Často však propadal depresím a váhal ohledně své budoucnosti.^[2]

Kariéra

Na návrh Hanse Christiana Ørsteda dostal v Berlíně nabídku zúčastnit se jako mineralog první z expedic Galathea na palubě fregaty Galathea.^[8] Plavba trvala v letech 1845 až 1847. Měl v úmyslu odjet do Kalkaty, ale nakonec skončil na Nikobarských ostrovech, které v té době kolonizovalo Dánsko, aby je geograficky prozkoumal.^[7] Po pěti měsících onemocněl nikobarskou horečkou, která ho oslabila na celý zbytek života a donutila ho vrátit se do Dánska. Na zpáteční cestě se zastavil v Káhiře a na Maltě, kde v říjnu 1846 shromáždil geologický materiál. V roce 1847 vyšla jeho první velká geografická práce „Nikobarské ostrovy“.

V letech 1848 až 1851 se s veřejnou podporou vydal do západního Grónska na geologické a glaciologické studie v Upernaviku a Uummannaqu. Zde žil mezi Kalaallity, což mu poskytlo příležitost k jejich studiu. Jeho cílem však bylo vytvořit mapu Grónska na základě průzkumů, které prováděl on a další průzkumníci. Podařilo se mu prozkoumat rozsáhlé oblasti západogrónských fjordů a jejich ledovců. V posledním roce strávil nějaký čas v Ilulissatu a doplul do Paakitsoqu, zátoky v západním Grónsku. Na jaře roku 1851 odjel na saních do Sermeq Kujalleq. Zmapoval grónské pobřeží a vytvořil jeho první geologickou mapu. Rinkův průzkum je pozoruhodný jako první z řady průzkumů změn. V roce 1851 se Rink vrátil do Kodaně, kde zasedl v komisi, která se zabývala obchodním monopolem v Grónsku. Z pověření komise se do Grónska vrátil v roce 1852 a následně vydal knihu „O monopolu obchodu v Grónsku“.^[3]

V následujícím roce vstoupil do služeb obchodního monopolu a byl prvním koloniálním správcem v Godthaabu a Julianehåbu. Studoval led v Severním ledovém oceánu, jeho původ, pohyb a složení a v roce 1853 vydal spis „O rozšíření a pohybu ledu nad severní grónskou pevninou“. V letech 1857 až 1868 byl královským inspektorem jižního Grónska. Během let, kdy působil jako státní úředník, vydal své hlavní dílo „Grónsko a statisticky popsaná geografie“, které je po „Perlustrování“ od Hanse Egedeho z roku 1729 prvním standardním dílem o Grónsku.

V roce 1855 našel Rink tiskařský lis misionáře Jespera Brodersena z konce 18. století a začal tisknout drobné předměty, z nichž první byl leták datovaný 21. října 1855. O dva roky později si Rink pořídil malý dánský tiskařský lis a litografický lis. V roce 1861 založil Rink v Godthaabu tiskárnu South Greenland Press^[9] a založil první grónské noviny v grónštině Atuagagdliutit (v překladu „Čtení“). Jeho první číslo vyšlo v lednu 1861 a poté vycházelo každý měsíc. Kromě novin tiskárna vydávala i brožury.^[10]

Rink se aktivně staral o blaho Inuitů, s nimiž byl v úzkém kontaktu. Na jeho nápad a pod jeho vedením byli zavedeni členové komise, což Gróňanům zajistilo vliv na jejich vlastní záležitosti. V roce 1858 vyzval místní obyvatele, aby se naučili své umělecké tradice. Pomohl objevit a propagovat umělce Jense Kreutzmanna a Arona z Kangequ. Rink studoval grónský jazyk a folklór; v roce 1866 vydal „Eskymácké pohádky a pověsti“.^[11]

Konec života a smrt

V roce 1862 byl jmenován rytířem řádu Dannebrog. V roce 1868 byl Rink ze zdravotních důvodů nucen Grónsko opustit a opět se vrátil do Kodaně. V letech 1871 až 1882 působil jako ředitel Královské grónské obchodní společnosti a v této funkci vedl grónskou obchodní správu. V Kodani založil školu Grønlænderhjem pro mladé Inuity, aby se naučili řemeslu a mohli snáze získat zaměstnání.^[7]

Rink byl dopisujícím členem Královské geografické společnosti a v roce 1852 obdržel stříbrnou medaili Královské dánské akademie věd a literatury. Rink se svou ženou v roce 1882 odešel na odpočinek do norské Christianie (dnes Oslo), kde žila jeho dcera. Zde dokončil své poslední dílo. Rink zemřel v roce 1893 jako přední odborník své doby na Grónsko. Na kamenném pomníku v Nuuku je umístěna deska s nápisem „Kalatdlit asavai ilisimavai“ (česky: „Miloval Gróňany, znal je a bránil“).^[12]

Rodina

V roce 1853 se oženil se Sophií Nathalií Nielsine Caroline Møllerovou (* 1836, Nuuk – 1909), přezdívanou Signe. Signe se narodila a vyrůstala v Grónsku. Byla dcerou paamiutských koloniálních správců Jørgena Nielsena Møllera a Antonette Ernestine Constance Tommerupové. Signe publikovala povídky o životě a problémech Gróňanů. Je považována za první ženu, která psala o grónské kultuře. Zasloužila se také o uchování děl, dřevorytů a akvarelů Jense Kreutzmanna a Arona z Kangequ.^[13][14]

O Rinkových dětech se píše jen málo, mohly být tři. Známá je jejich jediná dcera Antoinette Margrethe Rinková (* 1855).

Památka

Sbírka Hinricha Rinka čítající více než 140 rukopisných map obsahuje také karty, na které kreslil on a další. Nyní je uložena v Dánské královské knihovně.^[12][15]

Na jeho počest jsou pojmenovány ledovce Rink (Kangilliup Sermia) a Rink (Melville Bay) v severozápadním Grónsku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hinrich Johannes Rink na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hinrich Johannes Rink na Wikimedia Commons

Zdroj