Hifzi Muftić

Hifzi Muftić
Narození 1864
Žepče
Úmrtí 10. dubna 1903 (ve věku 38–39 let)
Sarajevo
Povolání učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hifzi-efendija Muftić (1864/1865 Žepče, Osmanská říše – 10. dubna 1903 Sarajevo, Bosna a Hercegovina) byl bosenskohercegovský středoškolský učitel bosňáckého původu.

Životopis

Základní vzdělání získal v rodném městě, kde zřejmě dokončil muslimskou obecnou školu, mekteb. V Sarajevu do roku 1887 studoval v Gazi Husrev-begově medrese a nato v nově otevřené Šarí‘atské soudní škole (absolvoval 1892). Roku 1892 se stal justičním čekatelem na místo šarí‘atského soudce u chotárského (okresního) soudu v Sarajevu, nicméně po několika měsících přijal lukrativní místo zastupujícího[1] (od 1897 definitivního[2]) učitele staroarabského jazyka a ředitele muslimského konviktu na Vyšším gymnáziu v Sarajevu.[3] Sarajevské gymnázium bylo přitom jediným vzdělávacím zařízením svého druhu v zemi a muslimové v řadách pedagogů i žáků zde byli vzácností, a to i navzdory skutečnosti, že vyznavači islámu tvořili více než třetinu bosenskohercegovské populace.

Roku 1897 Muftić na Vídeňské univerzitě složil zkoušku z arabštiny, na jejíž základě poté v roce 1902 získal úřední hodnost středoškolského profesora.[4][5][6]

Spolu s dalšími několika muslimskými intelektuály, mj. Safvet-begem Bašagićem a Musou Ćazimem Ćatićem, se pokoušel o moderní přístup k výuce arabského jazyka v Bosně a Hercegovině, jenž by nespočíval pouze v opakování a memorování pasáží z koránu.[7] Vedle toho byl aktivním členem sarajevské kiraethany, první muslimské čítárny v Sarajevu i v celé zemi, která propagovala europeizaci muslimů v Bosně a Hercegovině, jak ji prováděla rakousko-uherská okupační správa.[8]

Pohřben byl den po svém náhlém skonu na sarajevském hřbitově Grličića brdo.[9]

Často bývá zaměňován s duchovním a soudcem Muhamedem Hifzi-efendijou Muftićem.

Reference

  1. ↑ Zvanično. Sarajevski list. 20. 11. 1892, roč. XV, čís. 140, s. 1. 
  2. ↑ Zvanično. Sarajevski list. 19. 5. 1897, roč. XX, čís. 58, s. 1. 
  3. ↑ MEHMEDOVIĆ, Ahmed. Upravljanje vakufima u BiH 1847-2017. Sarajevo: El-Kalem - izdavački centar Rijaseta IZ u BiH, 2017. Dostupné online. S. 120. 
  4. ↑ Promjene u učiteljstvu. Bošnjak. 1902-10-09, roč. XII, čís. 41, s. 3. 
  5. ↑ Merhum Hifzi ef. Muftić. Nada. 1. 5. 1903, roč. IX, čís. 9, s. 124. 
  6. ↑ BULJINA, Halid. Ispravke. Glasnik Vrhovnog islamskog starješinstva u SFRJ. Mart–april 1984, roč. XLVII, čís. 2, s. 254. 
  7. ↑ LINDEMANN, Kristin. Lehrer oder Dichter? – Safvet Beg Bašagić und Musa Ćazim Ćatić zwischen den Lehren und der Kunst des Islams. Slavica Tergestina. 2013, čís. 15, s. 42. Dostupné online. 
  8. ↑ Iz kiraethane. Bošnjak. 1897-09-02, roč. VI, čís. 35, s. 3. 
  9. ↑ Irtihali dari beka. Bošnjak. 1903-04-16, roč. XIII, čís. 16, s. 2. 

Zdroj