Heyrovskýit

Heyrovskýit
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Pb6Bi2S9
Identifikace
Barva cínově bílá, kovově šedá
Vzhled krystalu krátce sloupcovité, jehličkovité krystaly
Soustava kosočtverečná
Tvrdost 4–4,5
Lesk kovový
Štěpnost chybí
Vryp šedočerný
Hustota 7,2 g ⋅ cm−3
Rozpustnost rozpustný v HNO3

Heyrovskýit (Klomínský, 1971), chemický vzorec Pb6Bi2S9, je kosočtverečný minerál. Poprvé byl popsán z haldy starého stříbrného dolu nedaleko osady Hůrky u Čisté v západních Čechách. Je pojmenován na počest českého chemika Jaroslava Heyrovského, držitele Nobelovy ceny.[1][2]

Původ

Heyrovskýit je hydrotermálního původu, je součástí křemenných žil. Doprovází ho zde nejčastěji pyrit, galenit a molybdenit, dále i chalkopyrit, sfalerit, cosalit, bismut, arsenopyrit či siderit.[1][3]

Morfologie

Nejčastěji heyrovskýit tvoří krátce sloupcovité, na pohled jehličkovité krystaly až stébla o délce do 0,5 cm, zarostlé v křemeni.[2]

Vlastnosti

Heyrovskýit je zpravidla cínově bílý až kovově šedý. Je opakní, má kovový lesk. Je křehký, chybí mu štěpnost a má šedočerný vryp. Rozpouští se v kyselině dusičné.[1][3]

Využití

Vzhledem ke svojí vzácnosti nemá heyrovskýit žádné komerční využití.

Podobné minerály

Mezi minerály podobné heyrovskýitu (vzhledově i chemicky) patří:

  • cosalit (Pb2Bi2S5)
  • aschamalmit (Pb6Bi2S9)
  • eskimoit (Ag7Pb10Bi15S36)[1][4]

Naleziště

Svět

Česko

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš; SLIVKA, Dušan. Minerály. Praha: Aventinum, 2008. S. 240–241. 
  2. ↑ a b VELEBIL, Dalibor. Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách. Praha: Academia, 2012. S. 144. 
  3. ↑ a b c Heyrovskýite na databázi RRUFF™
  4. ↑ Heyrovskýite: Mineral information, data and localities [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj