Hexanitrokobaltitan sodný

Hexanitrokobaltitan sodný
Struktura hexanitrokobaltitanu sodného
Struktura hexanitrokobaltitanu sodného
Pevný hexanitrokobaltitan sodný
Pevný hexanitrokobaltitan sodný
Obecné
Systematický název Hexanitrokobaltitan sodný
Anglický název Sodium hexanitrocobaltate(III)
Německý název Natriumhexanitrocobaltat(III)
Sumární vzorec CoN6Na3O12
Vzhled červenohnědý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS 13600-98-1
PubChem 16211641
SMILES [Na+].[Na+].[Na+].O=[N+]([O-])[Co-3]([N+]([O-])=O)([N+](=O)[O-])([N+]([O-])=O)([N+]([O-])=O)[N+]([O-])=O
InChI 1S/Co.6NO2.3Na/c;6*2-1-3;;;/q-3;;;;;;;3*+1
Vlastnosti
Molární hmotnost 403,933 g/mol
Hustota 2,565 g·cm−3
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hexanitrokobaltitan sodný je anorganická sloučenina se vzorcem Na3[Co(NO2)6]. Využívá se jako činidlo pro kvantitativní stanovení draselných a amonných iontů.[2]

Příprava

Připravuje se oxidací kobaltnatých solí v přítomnosti dusitanu sodného:[3]

4 [Co(H2O)6](NO3)2 + O2 + 24 NaNO2 → 4 Na3[Co(NO2)6] + 8 NaNO3 + 4 NaOH + 22 H2O

Stanovení draslíku

Ačkoliv je hexanitrokobaltitan sodný rozpustný ve vodě, je základem pro stanovení draselných, thallných a amonných iontů. Reakcí se stanovovanými ionty poskytuje nerozpustnou podvojnou sůl, K2Na[Co(NO2)6]·H2O.[4]

  • Koncentrovaný vodný roztok hexanitrokobaltitanu sodného
    Koncentrovaný vodný roztok hexanitrokobaltitanu sodného
  • K2Na[Co(NO2)6]
    Sraženina K2Na[Co(NO2)6]·H2O.

Struktura

Krystalová struktura se skládá z oktaedrického iontu [Co(NO2)6]3+, sodné ionty mají také oktaedrickou koordinační sféru NaO6.[5]

Krystalová struktura hexanitrokobaltitanu sodného
Krystalová struktura hexanitrokobaltitanu sodného

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium cobaltinitrite na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Cobaltate(3-), hexakis(nitrito-O)-, trisodium, (OC-6-11)-. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1389. 
  3. ↑ BRAUER, GEORG. Handbook of preparative inorganic chemistry. Vol. 1. [Place of publication not identified]: Academic Press 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 9780123955906, ISBN 0123955904. OCLC 819748631 S. 1541. 
  4. ↑ VOGEL, A. I. Quantitative Inorganic Analysis. 2. vyd. [s.l.]: Longmans Green and Co., 1951. 
  5. ↑ FIGGIS, Brian N.; SOBOLEV, Alexandre N. Na 3 Co(NO 2 ) 6 at 293 and 10 K. Acta Crystallographica Section C Crystal Structure Communications. 2001-08-15, roč. 57, čís. 8, s. 885–886. Dostupné online [cit. 2019-10-25]. ISSN 0108-2701. DOI 10.1107/S0108270101007995. 

Externí odkazy

Zdroj