Heraltice (tvrz)

Heraltice
Bývalá tvrz
Bývalá tvrz
Základní informace
Výstavba okolo r. 1256
Zánik po r. 1790
Stavebník neznámý
Další majitelé Valdštejnové
Poloha
Adresa obec Heraltice, Heraltice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°13′48,14″ s. š., 15°43′46,48″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heraltice jsou zaniklá tvrz ve stejnojmenné obci. Tvrz stávala na místě současné návsi naproti současnému kostelu. Později zde byl postaven panský dvůr s opevněným sídlem a z tvrze zbyly jen zdi opevnění a sklepy v domě čp. 55.

Historie

Heraltice byly od 13. století v držení šlechtického vladyckého rodu z Heraltic, přičemž první zmínka se vyskytuje v listině Přemysla II. z roku 1256 – na listině je podepsán i jistý Radoslav z Heraltic. Vladykové z Heraltic drželi ves i okolní statky do roku 1366.[1] V roce 1366 udělil moravský markrabě Jan Jindřich lénem část majetku i s půlkou tvrze na Heralticích Petru Hechtovi z Rosic, přičemž je poprvé zmíněna tvrz.[2] Smil z Heraltic, držitel půlky tvrze měl podle knih půhonných konflikty s obyvateli druhé části tvrze a v roce 1415 zaútočil na jejich majetek. Byla pobořena i část tvrze. Václav Hecht z Rosic dokonce obvinil Oldřicha z Heraltic, že vpadl do jeho části vsi a zbil jeho poddaného i s dítětem.[1]

Tvrz byla ještě více poničena při husitských válkách. Oldřich z Heraltic se pustil do celkové rekonstrukce tvrze, tedy i části patřící Hechtům. Přestavba trvala patrně do roku 1464. Spory však nepřestaly a trvaly až do konce 15. století.[1] V roce 1450 Hechtové z Rosic vymřeli a jejich majetky v roce 1453 zastavil Jiří z Poděbrad těšínskému knížeti Přemkovi. Ten prodal majetky Oldřichovi Mládenci z Miličína. Oldřich Mládenec prodal roku 1505 svoji část tvrze Valdštejnům. Těm v roce 1522 také připadl zbývající díl vsi i tvrze patřící v té době již zemřelému Janu z Heraltic, který byl posledním z rodu a jeho smrtí rod z Heraltic vymřel po meči.

Připojením vsi k brtnickému panství ztratila tvrz svůj hlavní význam. Heratlice se staly součástí brtnického velkostatku a na místě bývalé tvrze byl později postaven panský dvůr. Původní tvrz postupně chátrala a později byla celá zbourána.[1]

Stavební podoba

V roce 1790 bylo tvrziště ještě výrazné. Mělo oválný[2] půdorys s osami přibližně 57 a 72 metrů dlouhými. Na jihozápadě lze předpokládat dvůr; z původní tvrze se dochovaly pouze sklepy v místech domu čp. 55 a část zdi u hlavní silnice.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2016-08-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 89–90. Dostupné online.
  2. ↑ a b PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Heraltice, s. 217–218. 
  3. ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2016-08-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 89. Dostupné online.

Zdroj