Henze Boekhout

Henze Boekhout
Narození 2. února 1947
Haarlem
Úmrtí 2024 (ve věku 76–77 let)
Alma mater Utrecht School of the Arts
Povolání fotograf a fotograf architektury
Webová stránka www.henzeboekhout.nl
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Henze Boekhout (2. února 1947 Haarlem, Nizozemsko – 3. prosince 2024) byl nizozemský umělec a fotograf.[1][2] Od roku 2002 přednášel na Univerzitě umění v Utrechtu.

Život a práce

Boekhout se vypracoval na samouka ve fotografii. Zpočátku se věnoval cestovatelské fotografii, ale po reportážích o Maroku a Japonsku se od ní odvrátil. Koncem 70. let sestrojil svůj vlastní fotoaparát 30×40, aby dospěl k zásadním myšlenkám o fotografii. Zúčastnil se Photographia Buffa s některými fotografickými reliéfy a zároveň rozvinul formu fotografie, která se promítla do jeho knihy Seconds First (1993). Během této doby byl inspirován raným dílem Luigiho Ghirriho, New English Sculpture a fotografickými díly Constantina Brâncușiho.

Boekhout realizoval různé, většinou veřejné zakázky, jako například sérii o Haarlemu v roce 1994 pro Muzeum Franse Halse a Spaarnestad Photo archiv u příležitosti 750. výročí a v roce 2003 fotografickou knihu o architektuře Nieuwe Toneelschuur, tzv. nové divadlo v Haarlemu. Dělal monumentální užitou fotografii pro architekturu. Příkladem toho je skleněná stěna Crimescope o rozměrech 2,5 × 17 m pro vstupní halu nového Forenzního ústavu v Ypenburgu od architektů Clause a Kaana. Jeho práce byly vystaveny na různých skupinových i samostatných výstavách. Naposledy (2007) vydal uměleckou knihu o New Yorku s téměř třímetrovým leporelem.

Výstavy

  • 'Henze Boekhout a Paul Bogaers: Objektivnost', De Vishal, Haarlem, 2001
  • 'Beeckestijn Revisited', Kunstlijn 2004, Museum Beeckestijn, Velzen-Zuid, 2004
  • 'Constructed Moment' KW14, Den Bosch, 2005
  • 'Kleine zaal gaat GROOT deel II', De Vishal, Haarlem, 2007
  • 'Stedelijke Photography Utrecht', Centraal Museum, Utrecht, 2008

Publikace

Sbírky

Díla autora jsou v následujících sbírkách:

  • Stedelijk Museum, Amsterdam[4]
  • Huis Marseille, Amsterdam,[5]
  • New York Public Library/ Spencer Collection, and
  • Fotomuseum, Rotterdam.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henze Boekhout na německé Wikipedii.

  1. ↑ Henze Boekhout overleden. Maakte naam met foto’s van vliegtuigen en passagiers. ‘Het ging me om het precaire moment van loskomen’. Haarlems Dagblad [online]. 2024-12-03 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  2. ↑ MOES, Els. In memoriam Henze Boekhout. De Vishal [online]. 2024-12-02 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  3. ↑ Hostnet: De grootste domeinnaam- en hostingprovider van Nederland.. www.johandeumens.com [online]. [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ Collection Online | Stedelijk Museum Amsterdam [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ Henze Boekhout [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ Jaarverslagnederlandsfotomuseum.nl August 2019/https://web.archive.org/web/20190817233613/https://www.nederlandsfotomuseum.nl/wp-content/uploads/2017/04/2011_Jaarverslag.pdf Archivováno 17. 8. 2019 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Zdroj