Henry Compton

Henry Compton
Narození 1632
Compton Wynyates
Úmrtí 7. července 1713 (ve věku 80–81 let)
Fulham
Místo pohřbení All Saints' Church
Bydliště Anglie
Národnost Angličané
Alma mater Univerzita v Cambridgi
The Queen's College
Povolání kněz
Nábož. vyznání anglikánství
Rodiče Spencer Compton[1][2] a Mary Beaumont[1][2]
Příbuzní William Compton[2] a James Compton, 3rd Earl of Northampton[2] (sourozenci)
Funkce Bishop of Oxford (1674–1676)
biskup Londýnský (1675–1713)
biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Compton (1632 – 7. července 1713, Londýn, Anglie) byl anglický duchovní, spisovatel, překladatel a politik. V letech 1676–1713 byl biskupem v Londýně, původně působil ve službách Stuartovců a byl vychovatelem dcer krále Jakuba II. Později aktivně podpořil slavnou revoluci, což mu zajistilo trvalý vliv nejen v církevních záležitostech, ale také v politice. V roce 1689 korunoval Viléma Oranžského anglickým králem[pozn. 1].

Biskup a politik

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu, byl šestým a nejmladším synem 1. hraběte z Northamptonu. Studoval v Oxfordu, studia ale nedokončil a po roce 1654 cestoval po Evropě. Po obnovení monarchie sloužil v armádě pod velením svého staršího bratra Sira Charlese Comptona (1624–1661). Poté absolvoval studium teologie v Cambridge a znovu také v Oxfordu, kde později působil jako duchovní a pedagog. V letech 1674–1676 byl biskupem v Oxfordu, zároveň se stal královským kaplanem a členem Tajné rady, jako biskup byl též členem Sněmovny lordů. V letech 1675–1685 byl členem výboru Tajné rady pro obchod a kolonie, od roku 1676 až do smrti byl biskupem v Londýně. Byl pověřen výchovou princezen Marie a Anny, pro svůj odpor ke katolicismu byl za Jakuba II. zbaven postů.

V závěru své vlády jej Jakub II. povolal znovu do Londýna (1688), Henry Compton se ale stal předním stoupencem Viléma Oranžského, jako jediný představitel církve podepsal dopis sedmi lordů vyzývající Viléma Oranžského k převzetí vlády v Anglii a byl aktivním účastníkem slavné revoluce. V roce 1689 korunoval Viléma III. anglickým králem a patřil k jeho vlivným poradcům. Po nástupu královny Anny byl jmenován velkoalmužníkem království (1702), později byl též členem komise pro sloučení Anglie a Skotska.

Uplatnil se jako spisovatel a překladatel, kromě teologických spisů přeložil do angličtiny některá díla z italštiny, v soukromí se zabýval botanikou.

Související články

Literatura

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky

  1. ↑ Korunovační ceremoniál spadal tradičně do kompetencí arcibiskupa v Canterbury. Tím byl v době změny na trůně v letech 1688–1689 William Sancroft, příznivec Jakuba II. a vzápětí odvolaný ze svého postu. Proto korunovaci nového krále výjimečně provedl londýnský biskup.
  1. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ a b c d Kindred Britain.

Zdroj