Helena Broftová-Piťhová

Helena Broftová–Piťhová
Narození 21. ledna 1906
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí po roce 1955
Praha(?), ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Uměleckoprůmyslová škola v Praze
Povolání malířka
Manžel(ka) JUDr. Alexandr Broft
Kamil Roškot
Příbuzní Máša Broftová (švagrová)
Anna Roškotová (švagrová)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Helena Broftová, rozená Piťhová (* 21. ledna 1906 Praha[1], † po roce 1955) byla česká malířka meziválečné moderny, členka Kruhu výtvarných umělkyň.

Životopis

Narodila se v Praze na Novém Městě v Žitné ulici čp. 609/II v dobře situované rodině univerzitního profesora MUDr. Václava Piťhy a jeho manželky Hermíny, rozené Melicharové. Matka pocházela z pražské rodiny Františka Melichara, majitele továrny na zemědělské stroje v Brandýse nad Labem.

Malbu studovala soukromě u Rudolfa Vejrycha a v kursech pro ženy na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Dále podnikla studijní cestu do Paříže, kde spatřovala své vzory v postimpresionistech. Od roku 1929 se prezentovala v Adresáři výtvarných umělců československých jako malířka již s příjmením Broftová, někdy byla evidována jako akademická malířka.[2]

Soubor:Helena Broftová-Piťhová: Snídaně v trávě.jpg
Helena Broftová-Piťhová: Snídaně v trávě, olej, 1933
Rodinná vila manželů Kamila Roškota a Heleny Broftové, současný stav

Krátce byla provdána za pražského obchodníka JUDr. Alexandra Brofta (19.3.1902-28.5.1927), [3][4], který 28. května 1927 náhle zemřel.[5] Bydlela v Bubenči v Bučkově (nyní Rooseveltově) ulici 49.

Jako vdova se Helena Broftová provdala podruhé 21. prosince 1939 u sv. Gottharda v Bubenči za architekta Kamila Roškota, tehdy třiapadesátiletého.[6] Bydleli v Roškotově rodinné vile v Praha 6 na Špejchaře, Belcrediho 102 (nyní tř. Milady Horákové 102), než odjeli do Paříže, kde Roškot 12. července 1945 zemřel. Helena Broftová příjmení svého manžela nikdy neužívala.

Dílo

Věmovala se různým žánrům, jak figurální malbě, tak krajinářství, malbě květin a zátiší. Podle Prokopa Tomana:...zobrazuje ženské mládí, dívčí svět a jeho svěžest. Formě učila se u francouzských novoimpresionistů.[7] Vystavovala s Kruhem výtvarných umělkyň, jehož byla členkou, také na I. zlínském salónu v roce 1936, dále prezentovala své obrazy z pobytu ve Francii na výstavě v pražském Institutu Ernesta Denise, vystavovala také na výstavě v Obecním domě v květnu 1937, na souborné výstavě Národ svým výtvarným umělcům v roce 1939 v Praze, i jinde. Vystavená díla prodávala prostřednictvím pražské Krásné jizby.

Obrazy (výběr)

  • Dívčí portrét[8]
  • Snídaně v trávě (parafráze na obraz Eduarda Maneta, ale bez mužů a s oblečenými ženami)
  • Zátiší s kloboukem
  • Dívčí portrét
  • Slovanský typ, Nezralé ovoce (1937)[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archiv hl.m. Prahy, Matrika narozených u sv. Štěpána N 42 z let 1903-1908
  2. ↑ Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a.... Praha 1939, s. 858
  3. ↑ Archiv hl.m. Prahy, Matrika narozených evangelického chrámu sv. Klinmenta v Praze
  4. ↑ Pražská pobytová pořihláška rodiny Františka Brofta, Alexandr byl prostřední ze tří synů
  5. ↑ Národní listy č. 147 z 29. května 1927, s. 14 úmrtní oznámení
  6. ↑ Matrika oddaných u sv. Gottharda v Bubenči
  7. ↑ Toman Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců I., Praha 1947, s. 98; Toman její úmrtí neuvádí ani v Dodatcích slovníku z roku 1955.
  8. ↑ repro in: Letem českým světem, č. 11, 26.12.1933, strana 7
  9. ↑ ilustrovaný týdeník Jas, roč. 11, číslo 19 ze 7.5.1937, recenze výstavy s. 14:"Helena Broftová mdlých barev využívá pro jinak velmi dokonalý výraz."

Literatura

  • Roškotová, Anna: Sborník Kruhu výtvarných umělkyň. Praha 1935, s. 44-45
  • Heslo Broftova-Pitkhova, Helena, in: Benezit Dictionary of Artists, Oxford University Press 2011 dostupné online (po přihlášení)
  • Kruh výtvarných umělkyň v dokumentech a datech 1920–2020. GVU v Náchodě 2020; ISBN 978-80-88341-02-4
  • Heczková, Libuše–Pachmanová, Martina–Šámal, Petr: Jak odlesk měsíce v jezeře. Česká teorie a kritika umění v genderových souvislostech (1865-1945). Řevnice: Arbor vitae, 2014, ISBN 978-80-7467-075-6, s. 252, 258, 316

Externí odkazy

Zdroj