Helena Almeida

Helena Almeida
Rodné jméno Helena Maria de Castro Neves de Almeida
Narození 1934
Lisabon
Úmrtí 25. září 2018 (ve věku 83–84 let)
Sintra
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Alma mater Lisabonská univerzita
Povolání fotografka, malířka a umělkyně
Rodiče Leopoldo de Almeida
Manžel(ka) Artur Rosa
Ocenění velkodůstojník Řádu prince Jindřicha
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Maria de Castro Neves de Almeida (1934, Lisabon – 25. září 2018, Sintra)[1] byla portugalská fotografka a konceptuální umělkyně.

Životopis

Almeida se narodila sochaři Leopoldo de Almeida (1898–1975). Její mládí bylo formováno politickou situací v Estado Novo . Studovala na Lisabonské umělecké škole . Po dokončení malířského kurzu v roce 1955 se provdala za architekta Artura Rosu, s nímž měla dceru Joanu Rosu, která se také stala výtvarnicí.[2] V roce 1964 získala stipendium na Fondation Calouste Gulbenkian v Paříži a od té doby začala zpochybňovat tradiční malbu.[3] V roce 2005 reprezentovala Portugalsko na Benátském bienále.

Almeida ve svých dílech často kombinovala malbu a sochařství, například přidáním trojrozměrných prvků, jako jsou koňské žíně. Tradiční součásti malby, jako je plátno, rámy a barvy, přecházejí z média a stávají se ústředním obsahem obrazu.[4] Almeidiny vizuální kompozice na prostoru a linii se vyznačují vysokou mírou komplexnosti. Opakujícím se zájmem její umělecké práce bylo zkoumání vztahu mezi umělcem a obrazem, například tím, že se zabývala vlastní přítomností umělkyně při přetírání fotografií primárními barvami červenou a modrou nebo zobrazováním vlastního těla záměrně nikoli jako autoportrét v choreografických pózách.

Ceny a ocenění

Výstavy

  • 1967: Galerie Buchholz, Lisabon[5][6]
  • 1972: Sociedade Nacional de Belas-Artes, Lisabon
  • 1982/2005: 40./51 Benátské bienále, Benátky[7]
  • 2004: The Drawing Center, New York
  • 2007/2010: Galeria Helga de Alvear, Madrid
  • 2009: Fundacion Telefónica, Madrid
  • 2009: Kettle's Yard, Cambridge[8]
  • 2010–2019: Výstavní turné Feministická avantgarda kolekce Verbund, Vídeň
  • 2013: Fundação Leal Rios, Lisabon
  • 2013/2014: BES Arte e Finança, Lisabon
  • Helena Almeida: My Work is My Body, My Body is My Work, Serralves Museum, Porto, Portugalsko (2015/2016)[9]
  • Work Is Never Finished, Institut umění v Chicagu, Chicago, IL (2017).[7][10]
  • Helena Almeida, Inhabited Canvas, Tate Modern, Londýn, 2018[11][12]

Publikace

  • Helena Almeida. Katalog výstavy Galerie Erika + Otto Friedrich, Bern 1978.
  • Helena Almeida. 14 xaneiro – 19 marzo 2000, Santiago de Compostela 2000.
  • Helena Almeida. Inside me (Ve mně) Katalog výstavy Kettle's Yard, University of Cambridge, John Hansard Gallery, University of Southampton, Cambridge, 2009.
  • Andar, abraçar / Chůze, držení. katalog výstavy. BES Arte e Finança, Lisabon 2013.

Dokumentární filmy

  • Sylvain Bergère: Umělci zblízka. Helena Almeida - malířka (30 min, Francie, 2011)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena Almeida na německé Wikipedii.

  1. ↑ In Memoriam 2018 [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Arte y tecnología. Colección Fotografía contemporánea. Helena almeida [online]. www.fundacion.telefonica.com, June 2003 [cit. 2010-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 March 2014. (Spanish) 
  3. ↑ JOHNSON, Sam. How Helena Almeida's Body Became Her Artwork. An Other Magazine. Dostupné online [cit. 27 September 2018]. (anglicky) 
  4. ↑ BARRIO, Javier Martín del. Muere la artista portuguesa Helena Almeida, que hizo lienzo de su cuerpo. El País. 26 September 2018. Dostupné online [cit. 27 September 2018]. (španělsky) 
  5. ↑ Helen Almeida. Portugal: Xunta de Galicia, 19 March 2001. ISBN 84-453-26686. S. 181. (anglicky) 
  6. ↑ COELHO, Maria Luísa. Project MUSE. Woman-Body-Paint: Helena Almeida and the Visual Inscription of Sexual Difference. Luso-Brazilian Review. University of Wisconsin Press, 2017, s. 55–77. Dostupné online. DOI 10.3368/lbr.54.1.55. S2CID 148631412. (anglicky) 
  7. ↑ a b GENZLINGER, Neil. NYTimes.com. Helena Almeida, Experimental Portuguese Artist, Dies at 84. The New York Times. 11 October 2018. Dostupné online [cit. 2019-04-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  8. ↑ Helena Almeida: Inside Me – Events [online]. [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ SEARA.COM. Fundação de Serralves [online]. [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Helena Almeida: Work is never finished [online]. [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ TATE. Helena Almeida: until 4 November 2018 – Display at Tate Modern [online]. [cit. 2018-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ A Life On Canvas: Helena Almeida, 1934–2018 [online]. [cit. 2019-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Therese Dann: Biografien der Künstlerinnen – Helena Almeida. In: Gabriele Schor (Hrsg.): Feministische Avantgarde: Kunst der 1970er-Jahre aus der Sammlung Verbund. Prestel, München 2015, ISBN 978-3-7913-5627-3

Související články

Externí odkazy

Zdroj