Heiligenstadtská závěť

Heiligenstadtská závěť (v německém originále Heiligenstädter Testament) je dopis, který dne 6. října 1802 napsal skladatel Ludwig van Beethoven v Heiligenstadtu svým bratrům Carlovi a Johannovi.

V dopise zmiňuje své zoufalství nad narůstající hluchotou, dokonce i úvahy o sebevraždě, neutuchající touhu překonat své fyzické a citové neduhy a dokončit svůj umělecký osud. Beethoven dopis uschoval mezi své soukromé dokumenty a pravděpodobně jej nikdy nikomu neukázal. Po jeho smrti v březnu 1827 dopis objevili Anton Schindler a Stephan von Breuning, kteří jej v říjnu následujícího roku nechali zveřejnit.

Carlovo jméno se objevuje na místech, kde by se mělo objevit jméno Johann. Místa, kde by se mělo nacházet jméno Johann, jsou ponechána prázdná (jako v pravém horním rohu přiloženého obrázku). Existuje několik domněnek, proč tomu tak je – od Beethovenovy nejistoty, zda by na tomto kvazilegálním dokumentu mělo být použito Johannovo celé jméno (Nikolaus Johann), přes jeho smíšené pocity náklonnosti k bratrům až po přenesení celoživotní nenávisti k alkoholickému násilnickému zesnulému otci, který se rovněž jmenoval Johann.

Originál dokumentu je od roku 1888 uložen ve Státní univerzitní knihovně Carla von Ossietzkého na univerzitě v Hamburku, jako dar od švédské zpěvačky Jenny Lindové a jejího manžela Otto Goldschmidta.^[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heiligenstadt Testament na anglické Wikipedii.

Literatura

• Lockwood, Lewis (2003). Beethoven: The Music and the Life. New York: W. W. Norton. ISBN 0-393-32638-1.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heiligenstadtská závěť na Wikimedia Commons
• Dílo Heiligenstadt Testament ve Wikicitátech (anglicky)
• Dílo Heiligenstädter Testament ve Wikizdrojích

Zdroj