Hedvika Těšínská

Hedvika Těšínská
Princezna těšínská (Těšínské knížectví)
Portrét
Narození 1469
asi Těšín
Úmrtí 16. duben 1521
Trenčínský hrad
Pohřbena Spišská Kapitula
Manžel Štěpán Zápolský
Potomci Jan Zápolský – Jiří Zápolský – Barbora Zápolská – Magdalena Zápolská
Dynastie Těšínští Piastovci
Otec Přemysl II. Těšínský
Matka Anna Varšavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hedvika Těšínská (polsky: Jadwiga cieszyńska, maďarsky: Hedvig tescheni hercegnő) (1469 – 16. duben 1521)[1] těšínská princezna. Byla jediná dcera Přemysla II. Těšínského († 1477) a Anny Varšavské (asi 1450/1453 – asi 1477/1480), dcery Boleslava IV. Varšavského (1421–1454).

Život

Po smrti svého otce v roce 1477 byla osmiletá Hedvika umístěna do opatrovnictví strýce Kazimíra II. Těšínského, řečeného Kazik z Fryštátu (Fryštátské panství).

Byla druhou ženou Štěpána Zápolského. Jejich svatba se dříve uváděla k datu 11. srpna 1483[2], novější bádání prokázala, že manželství bylo uzavřeno až v prosinci roku 1486[3] v Těšíně[4]. Takže první datum může být datum uzavření sňatku, nebo svatební smlouvy.

Štěpán Zápolský měl z prvního manželství dvě dcery. Z tohoto manželství dva syny a dvě dcery. (viz Štěpán Zápolský#Manželství a potomci).

Na hradě Trenčín se dochovala jedna část, tzv. Palác Zápolských[5], který nechala na počátku 16. století postavit těšínská princezna Hedvika. Později jej přestavovala Kateřina Sidonie Sasko-Lauenburská a Emerich III. Forgáč. To v letech 1586–1594.

Její manžel zemřel 23. prosince 1499. Hedvika zůstala v Uhrách, na hradě Trenčín.

Mecenášství

Byla štědrou mecenáškou kláštera kartuziánů tzv. Skála útočiště (Lapis refugii)[6], byl založen okolo roku 1299.

V roce 1506 finančně podpořila stavbu dvou budov (klášterních cel), novou kaplí s dvěma oltáři.

V roce 1509 finančně podpořila výstavbu dalších třech kostelů v Uhrách (Slovensko).

Smrt

Zemřela 16. dubna 1521, na hradě Trenčín. Je pochována vedle svého manžela v rodinného hrobce Zápolských, ve Spišské Kapitule.

Odkazy

Reference

  1. ↑ GENEALOGY.EU - The Piast family. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ SROKA. Jadwiga Zapolya. Piastówna śląska na Węgrzech w dobie panowania Jagiellonów,. Kraków. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2005. S. 15–18. 
  3. ↑ JASIŃSKI. Rodowód Piastów śląskich, cz. III, wyd. II,. Krakov. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. S. 652. 
  4. ↑ http://www.principatusteschinensis.pl/2021/04/jadwiga-z-bozej-aski-ksiezna-cieszynska.html
  5. ↑ Zápoľského palác, Trenčianske múzeum. muzeumtn.sk [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ S.R.O, Hrady cz. klášter kartuziánů Skála útočiště, Lapis refugii, Kláštorisko. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-02-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kucharská, Veronika: Ducissa. Život kňažnej Hedvigy v časoch Jagelovcov. Bratislava: Postscriptum. 2014, ISBN 978-80-89567-30-0.
  • Panic, Idzi: Poczet Piastów i Piastówien cieszyńskich. Cieszyn: Urząd Miejski. 2002, ISBN 83-917095-4-X.
  • Panic, Idzi: Śląsk Cieszyński w początkach czasów nowożytnych (1528-1653), Cieszyn 2011 [Dzieje Śląska Cieszyńskiego od zarania do czasów współczesnych
  • Tęgowski, Jan: Anna i Barbara – księżne mazowieckie z XV wieku. Przyczynek do genealogii Piastów mazowieckich, [in:] J. Śliwiński (ed.), Społeczeństwo i polityka do XVII wieku, Olsztyn 1994, pp. 97–104; K. Jasiński: Rodowód Piastów mazowieckich, Poznań – Wrocław 1998, p. 159.
  • Rajman, J. Jadwiga, [w:] Piastowie. Leksykon biograficzny, s. 813, Wydawnictwo Literackie, Kraków 1999, s. 813.
  • Sroka S. A.: Jadwiga Zapolya. Piastówna śląska na Węgrzech w dobie panowania Jagiellonów, Kraków 2005.

Zdroj