Hedmark

Hedmark
Horská krajina poblíž Osu
Horská krajina poblíž Osu
Hedmark – znak
znak
Hedmark – vlajka
vlajka
Geografie
Hedmark na mapě Norska
Hedmark na mapě Norska
Hlavní město Hamar
Souřadnice
Rozloha 27 397,8 km²
Časové pásmo UTC+01:00
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 197 406 (2019)
Hustota zalidnění 7,2 obyv./km²
Správa regionu
Stát NorskoNorsko Norsko
Podřízené celky 22 obcí
Vznik 1919
Zánik 31. prosince 2019
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 NO-04
Oficiální web www.hedmark.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hedmark je historické území a do roku 2019 i územněsprávní jednotka v jihovýchodní či východní části Norska (norsky fylke). Správním centrem území bylo město Hamar. Počet obyvatel dosáhl roku 2015 čísla 195 153. Rozloha kraje byl 27 398 km². 1. ledna 2020 vznikl kraj Innlandet sloučením dvou do té doby samostatných krajů Oppland a Hedmark. K reorganizaci územního uspořádání došlo na základě rozhodnutí norského parlamentu (Stortinget) ze dne 8. června 2017, jehož důsledkem byla redukce počtu územněsprávních jednotek z devatenácti na jedenáct.[1]

Hedmark hraničil s fylkery Akershus, TrøndelagOppland. A také sousedil se švédskými kraji VärmlandDalarna.

V Hedmarku jsou dobře známá města Hamar, Kongsvinger, Elverum a Tynset. Hedmarka je jednou z nejméně urbanizovaných krajů v Norsku. Více než polovina obyvatel žije na venkově. Osídlení je soustředěno především do zemědělských oblastí přiléhajících k jezeru Mjøsa a obecně na jihozápadu. Lesy kraje jsou významným zdrojem norského dřeva. Klády jsou plaveny po Glommě k pobřeží.

Dějiny

V raném vikinském období před Haraldem Krásnovlasým byl Hedmark malým královstvím.

Obce

  • Alvdal
  • Eidskog
  • Elverum
  • Engerdal
  • Folldal
  • Grue
  • Hamar
  • Kongsvinger
  • Løten
  • Nord-Odal
  • Os
  • Rendalen
  • Ringsaker
  • Stange
  • Stor-Elvdal
  • Sør-Odal
  • Tolga
  • Trysil
  • Tynset
  • Våler
  • Åmot
  • Åsnes

Odkazy

Reference

  1. Nye fylker. Regjeringen.no [online]. 2019-12-19 [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. (norsky) 

Externí odkazy

Zdroj