Hawker Siddeley Trident

HS-121 Trident
Trident 3B British Airways
Trident 3B British Airways
Určení dopravní letoun
Původ Spojené království
Výrobce Hawker Siddeley
První let 9. ledna 1962
Zařazeno 1. dubna 1964
Vyřazeno 1995
Charakter vyřazen
Uživatel British European Airways
British Airways
CAAC
Cyprus Airways
Výroba 1962–1978
Vyrobeno kusů 117
Cena za kus 7,8 mil. USD (1972)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hawker Siddeley HS-121 Trident (původně de Havilland DH.121 a Airco DH 121) byl britský třímotorový dopravní letoun pro krátké a střední tratě vyráběný společností Hawker Siddeley. V roce 1957 navrhla společnost de Havilland konstrukci třímotorového DH.121 podle požadavků letecké společnosti British European Airways. V roce 1960 získala de Havilland firma Hawker Siddeley. První let Tridentu se uskutečnil 9. ledna 1962 a představen byl 1. dubna 1964, dva měsíce po svém hlavním konkurentovi - Boeingu 727. Do roku 1978 bylo vyrobeno 117 Tridentů a poslední byl vyřazen ze služby v roce 1995.

Letoun byl poháněn třemi vzadu namontovanými dvouproudovými motory Rolls-Royce Spey s nízkým obtokovým poměrem. Šlo o dolnoplošník se šípovým křídlem a ocasními plochami ve tvaru T. Pokročilá avionika umožnila, že se letoun ve svých začátcích v roce 1965 stal prvním, který dokázal přistát „na slepo“ dle přístrojů. Počáteční Trident 1/2 mohl pojmout 101-115 cestujících na vzdálenost 2 350 nmi ( 4350 km). Trident 3 byl prodloužen o 5 m (16 ft), aby dokázal pojmout 180 na vzdálenost přes 1 940 nmi (3 590 km; 2230 mi). Dále měl pomocný motor Rolls-Royce RB162 v ocasu.

Následník společnost BEA, British Airways, se na začátku 80. let rozhodla vyměnit flotilu za letouny Boeing 737 a Boeing 757. Společnosti Air China s Tridenty létala ještě v polovině 90. let.

Varianty

  • Trident 1C
  • Trident 1E
  • Trident 2E
  • Trident 3B
  • Super Trident 3B

Specifikace

Kokpit letounu Trident 2E
Srovnání variant[2][3][4][5]
Varianta Trident 1/1C Trident 1E Trident 2E Trident 3B
Posádka kokpitu Tři (Kapitán, kopilot a inženýr)
Typická kapacita 101 míst 108 míst 115 míst 180 míst
Délka 114 stop 9 inches (34,98 m) 131 stop 2 inches (39,98 m)
Rozpětí 89 stop 10 inches (27,38 m) 95 stop (29 m) 98 stop (30 m)
Nosná plocha 1,358 square feet (0,1262 m2) 1,415 square feet (0,1315 m2) 1,462 square feet (0,1358 m2)
Šípovitost 35 stupňů
Výška 27 stop 0 inches (8,23 m) 28 stop 3 inches (8,61 m)
Max. šířka kabiny 11 stop 3,5 inches (3,442 m)
Typická OEW 66 700 liber (30,3 t)
1C: 67 200 liber (30,5 t)
70 000 liber (31,8 t) 73 200 liber (33,2 t) 83 000 liber (37,6 t)
MTOW 107 000 liber (48,5 t)
1C: 115 000 liber (52,2 t)
128 000 liber (58,1 t) 142 500 liber (64,6 t) 150 000 liber (68,0 t)
Kapacita paliva 3 840 imperial gallon (17 500 L)
1C: 4 840 imperial gallon (22 000 L)
5 440 imperial gallon (24 700 L) 5 774 imperial gallon (26 250 L) 5 440 imperial gallon (24 700 L)
Motory 3 × Spey RB163-1 Mk505-5 3 × Spey RB163-25 Mk511-5 3 × Spey RB163-25 Mk512-5 (3B: +RB162-86 )
Tah 3 × 10 400 lbf (46 kN) 3 × 11 400 lbf (51 kN) 3 × 11 960 lbf (53,2 kN) (3B: +5 250 lbf (23,4 kN))
FL300 cruise Mach 0,86 – 506 uzlů (937 km/h) Mach 0.84 – 495 uzlů (917 km/h)
Dostup 35 000 stop (11 000 m)
Dolet 1 170 nmi; 2 170 km
1C: 1 760 nmi; 3 260 km
1 910 nmi; 3 540 km 2 350 nmi; 4 350 km 1 940 nmi; 3 600 km

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online. 
  2. Jackson 1973, p. 276.
  3. Green 1976, p. 117.
  4. rolls-royce avon | 1962 | 2845 | Flight Archive [online]. Flightglobal.com [cit. 2019-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. http://www.flightglobal.com/FlightPDFArchive/1969/1969%20-%200039.PDF

Externí odkazy

Zdroj